Čer
5

Druhý semestr na FIT VUT

By majlan  //  FIT VUT  //  Komentářů: 9

Fyzika (IFY)

Z fyziky jsem měl trochu strach, protože ač jsme se jí na střední škole věnovali 3 roky, vlastně jsem si z toho nic neodnesl a tak jsem doufal, že se tímto předmětem nějak protluču. Nejvíce je tento předmět znám svými laboratorními meřeními, kdy jsme ve dvojicích prováděli různé fyzikální pokusy a k těmto měřením jsme pak vypracovávali protokoly. Ještě před začátkem semestru mezi námi kolovaly zvěsti o tajemném a krutém doktoru Sadovském, který prý bere laboratoře velmi vážně. Nebylo mi tedy příliš do smíchu, když jsem zjistil, že naše skupina se rozdělí právě mezi něj a Ing. Macků. Chvilka napětí…skončil jsem v polovině pana inženýra, takže jsem si mohl trochu oddechnout. :) Je však nutno dodat, že nejeden člověk od doktora Sadovského tvrdil, že to s ním nebylo tak hrozné, dalo se s ním rozumně domluvit a byli i takoví, kteří u něj získali maximální počet bodů, tedy 20.

Ing. Macků také vyžadoval ručně psané protokoly, nebyl ale nijak přísný a myslím, že mu to snad pár lidí odevzdalo i vytištěné. Ke každému měření náleželo ve skriptech několik stran teorie, z té jsme však zkoušeni nebyli, naopak nám pan inženýr všechny potřebné věci vysvětlil a když bylo třeba, i poradil. Přesto jsem však občas doma při psaní protokolu zjistil, že jsme něco změřili špatně a musel jsem si hodnoty v rámci mezí trochu uzpůsobit. :) Při hodnocení nebyl cvičící nijak zvlášť přísný, celkem jsem získal 17 bodů.

Přednášky se konaly na FEKTu od 8 ráno, ale v tuto dobu jezdily šíleně narvané autobusy a pěšky se mi moc nechtělo, takže moje přednášková účast byla velmi chabá. Dle zkušeností starších jsem ale vyrazil na poslední přednášku garanta předmětu, protože byla opakovací a probíraly se tam různé příklady. Ty jsem si pak doma spočítal a vyplatilo se, protože 2 ze 3 příkladů na písemce se probraly právě na přednášce.

Pár týdnů před koncem semestru se psala také půlsemestrálka, která se skládala z 20 testových otázek. Posledních několik let se točí podobné otázky vždy doplněné o několik nových, takže se dá docela dobře připravit. Doporučuji však pokusit se otázky pochopit, ne je umět nazpaměť, protože se mohou objevit chytáky v podobě lehce změněného znění otázky.

Semestrálka vypadala podobně, testové otázky byly doplněny o tři příklady. Jak už jsem psal, dva jsem spočítal doma před písemkou, třetí jsem se pokusil nějak vypočítat přímo na místě, řekl bych, že pár bodů jsem za něj dostal. V celkovém součtu mi 48/60 + 17 bodů ze cvičení + 15 bodů z písemky vyneslo přesně 80 bodů a tak jsem si jako první známku mohl připsat pěkné B. :)

PS: málem bych zapomněl na počítačová cvičení, která se konala třikrát za semestr a probírala se tam práce v Matlabu. Nikdo pořádně nevěděl, jestli jsou povinná, ale byla to ukrutná nuda, takže s časem počet lidí na cvičeních značně ubýval.

Matematická analýza (IMA)

Prostřední díl seriálu s názvem „matika na FEKTu“ mi dával naději, že se konečně dočkám příkladů, které se dají počítat, protože Diskrétní matematika byla náročná především na představivost. No, nakonec jsem občas smutně zavzpomínal na staré dobré množiny a grafy, protože s některými příklady jsem si opravdu nevěděl rady. Celý předmět se víceméně točí okolo derivací a integrálů. Pokud si je dobře nepamatujete ze střední, budete s nimi těžce bojovat a nakonec vylovíte staré sešity. Na přednáškách a cvičeních se sice vše probírá od „začátku“, ale stylem „toto je per partes, uděláte toto a toto a máte výsledek, tak nám někdo spočítejte tenhle šílený příklad“. Já chodil na přednášky na FEKT ke kontroverznímu doktoru Fuchsovi (více později). Jeho přednášky byly poměrně zábavné a občas se dalo i něco pochopit. :)

Každý týden se konala také cvičení, já měl doktora Vítovce. Celkově jsem se na cvičeních moc věcí nenaučil, protože mi jeho styl vysvětlování moc neseděl. Na konci každého cvičení se psala krátká písemka, jeden příklad za max 3 body. Tyto písemky se mi dařily tak střídavě, záleželo také na tom, jak moc se dařila spolupráce s ostatními spolužáky. :) Nakonec jsem si ze cvičení odnesl 30 bodů ze 40.

Garantka předmětu před závěrečnou zkouškou vystavila na svém webu vzorová řešení z loňských let, dalo se tak na písemku velmi dobře připravit. U zkoušky jsme také mohli mít 300 stránková skripta a vlastní rukou psané poznámky. Myslím, že jsem v nich jednou zalistoval, abych našel jakousi rovnici tečné roviny nebo co to bylo…Jinak písemka nebyla příliš velkým překvapením, kreslení grafu, integrál, hledání minim funkce, analytická klasika. Neměl jsem všechno, ale na potřebných 20 bodů jsem si docela věřil. To však nikdo nečekal, že přijde velká chvíle doktora Fuchse. Poté, co byly písemky opraveny, strhla se mezi studenty velká bouře. Řečí čísel (nemám to nijak podložené, jen pro představu) prospělo u garantky Krupkové cca 65% lidí, zatímco u doktora Fuchse tomu bylo přesně naopak. Zajímavé, což? Já místo potřebných 20 bodů získal pouze 15 a tak jsem se spolu s řadou dalších nespokojených spolužáků vydal na reklamace. No, doktor Fuchs nejevil příliš velkou ochotu měnit bodové ohodnocení a ukázalo se, že stačilo v příkladu udělat malou chybu a přišly velké bodové ztráty, příliš se nezajímal ani o postupy. Já udělal v písemce několik hloupých chyb a také jsem se párkrát přepsal, takže jsou doufal, že mu to nějak vysvětlím. Takticky jsem počkal až na konec a byl jsem tak úplně posledním „žadatelem o milost“. I když to zpočátku nevypadalo příliš nadějně, nakonec doktor Fuchs ustoupil a 5 bodů mi přidal. To však jen díky tomu, že jsem do odpovědního archu uvedl špatné hodnoty, které jsem ještě před odevzdáním ve výpočtech opravil a také protože jsem se několikrát zbytečně přepsal a bylo vidět, že jsem příkladu rozuměl a jinak bych jej měl správně. Bylo z toho tedy 50 bodů a nehezké E. V jiném předmětu bych asi spokojený nebyl a šel bych raději na druhý termín, v případě IMA jsem ale rychle utíkal pryč, než si to pan doktor rozmyslí.

Návrh číslicových systémů (INC)

Jeden ze dvou HW předmětů ve druhém semestru. Vlastně ani moc nevím, co bych o něm napsal. Přednáškám z INC předcházela trojhodinovka z IPR (od 7 ráno), takže jsem většinou svou pozornost vyčerpal u docenta Kunovského a INC už jsem moc nevnímal. Celkově mi tento předmět a jeho přednášky přišel příliš teoretický, myslím, že obsahoval zbytečně mnoho technických podrobností o jednotlivých hradlech a komponentách, než aby se opravdu zaměřoval na nějaké návrhy a obvody. INC se zabývá logickými prvky jako jsou hradla AND, OR a další, dále se probírají klopné obvody, řeč dojde i na jazyk VHDL. Po (téměř) každé přednášce následovala democvičení, což už bylo o něco zajímavější, probíraly se tam praktické příklady, které se pak často také objevily na půlsemestrálce a na zkoušce.

Půlsemestrálka sestávala z několika fulltextových otázek, z nichž byla myslím jedna čístě teoretická. Jinak tam byly příklady podobné těm z minulých let, tedy metody minimalizace (Karnaughova mapa, Quine – Mccluskey, …). Ačkoliv jsem se připravoval dlouho do noci (nebo možná právě proto), získal jsem z 25 bodů pouze 10, takže jsem věděl, že musím zvládnout projekt, což nakonec nebyl takový problém.

Projekt do INC spočívá především v rozběhání školního přístroje Fitkit (takový kus HW, do kterého lze nahrát vlastní program v jazce VHDL) a poté do připravené šablony doplnit funkční návrh konečného automatu. Nebylo to nic těžkého, lze se inspirovat projekty z minulých let. Druhým úkolem pak bylo vytvořit schéma automatu a identifikovat výstupy, opět celkem lehký úkol. Pro mnohé tak bylo nejhorším krokem zprovoznění Fitkitu, bylo nutné nainstalovat ovladače a 12GB (!!!) knihovnu pro překlad. Toto jsem odmítl dělat a tak jsem projekt vytvořil v CVT, kde jsou všechny věci již nainstalovány. Výsledné skóre z projektu bylo 20 bodů, tedy maximum a ke zkoušce jsem tak šel s 30 body. Vzhledem k minimu 25 bodů tak bylo E skoro doma.

Samozřejmě bylo třeba těch 25 bodů nejdřív získat, ale protože na příklady se dalo opět velmi dobře připravit, 46 bodů z písemky dalo nakonec 76C, s čímž jsem byl spokojený. Celkově mě tento předmět příliš nezaujal a dovedl bych si představit jeho spojení s IPR.

Operační systémy (IOS)

A na řadu přichází král letního semestru a nejspíše i celého prvního ročníku – IOS. Předmět ještě proslavenější než IUS a to především (ne)úspěšností studentů, protože jak získání zápočtu, tak záverečná zkouška nejsou zadarmo. Ačkoliv mě všichni strašili, nakonec mi to celé přišlo jako relativní „pohodička“. :)

Probíranou látkou jsou tedy operační systémy (především unixového typu), ale nečekejte něco ve smyslu „kliknu sem a připojím se na internet“. Tento předmět jde skutečně do hloubky a postupně prochází přes správu disků, správu paměti, synchronizaci procesů a další základní věci, na kterých OS stojí. Přednášejícím je docent Vojnar a ačkoliv je přísný a na někoho může působit až chladně, myslím si, že ho tento předmět skutečně baví, věnuje se mu naplno a rád pomůže studentům, kteří se opravdu chtějí něco naučit. Má o něco pomalejší tempo přednášení, což bohužel způsobilo, že jsem na přednáškách nedával až tolik pozor a během semestru jsem IOS nedokázal patřičně ocenit.

Součástí předmětu jsou dva projekty, ten první je zaměřený na programování v shellu a alespoň pro mne se jednalo o skutečný očistec. Po prvním přečtení zadání jsem netušil, co se po mně chce a začal dlouhý maraton prokousávání se všemožnými zdroji informací, v podstatě jsem vždycky nejdřív musel použít manuálové stránky nebo google než jsem byl schopný napsat jeden řádek kódu. Více než týden jsem takto krok po kroku psal projekt a vždycky vymyslel a napsal malou část a pak jsem teprv pochopil, co musím udělat dál a takhle to šlo pořád dokola. Po odevzdání jsem si oddechl a doufal v hodnocení alespoň 10 bodů (z 15). Projekt byl opraven zhruba po týdnu a mě nemile překvapil zisk pouhých 8 bodů (pouhých v porovnání s vynaloženým úsilím). Naštěstí však v tomto předmětu existuje možnost vytvořit si patch, kterým opravíte původní skript a můžete tak vyřešit nějaké drobné problémy, které se opakují ve více testech. To byl i můj případ, kdy jedna chybka hned ze začátku programu způsobovala špatné chování ostatních částí a tak jsem se po aplikaci patche dostal na 13 bodů, což už se mi líbilo. :)

Druhým projektem byla synchronizace procesů v jazyce C, což pro mne byl o mnoho jednodušší projekt než ten první, dal se lépe testovat a ihned po přečtení zadání jsem věděl, co je cílem. Jen jsem musel trochu zavzpomínat na základy Céčka ze zimního semestru. Naším úkolem bylo implementovat rozšířené zadání problému spícího holiče pomocí semaforů. Projekt mne bavil, na internetu je k dispozici řada materiálů a ke slovu se dostal i papír a tužka. Samotné programování mi zabralo zhruba 3 dny, nepovedlo se mi kód vyladit k úplné dokonalosti, ale doufal jsem, že to vyjde na dobrý bodový zisk. Nakonec z toho bylo 14 bodů, takže jsem byl spokojený (zápočet byl 15 bodů dohromady z obou projektů).

Zbývala tedy už „jen“ zkouška. Nechtěl jsem ji podcenit a proto jsem se začal připravovat již několik dní dopředu a to tak, že jsem znovu absolvoval celý předmět v podobě prohlížení záznamů. Ano, o kousek jsem si je zrychlil, ale ne z důvodu, abych to všechno co nejrychleji nacpal do hlavy, ale kvůli pomalejšímu tempu docenta Vojnara. Najednou jsem začal zjišťovat, že se probírala opravdu zajímavá látka, zároveň však mnohdy také složitá. Chtěl jsem všechno opravdu pochopit, takže jsem záznamy často vracel o kousek zpátky, protože některé úseky jsem si opravdu musel pustit vícekrát, abych je pochopil. Během toho jsem si také dělal poznámky do slajdů, které jsem nakonec ještě dvakrát prošel a snažil si toho co nejvíce zapamatovat. Látky bylo opravdu hodně a některé věci se mi pletly, ale měl jsem z přípravy celkem dobrý pocit. Nutnou součástí však byly také příklady a především vymýšlení pseudokódů k různým problémům (např. synchronizace procesů či překlad logické adresy na fyzickou). Celkově doporučuji s přípravou začít opravdu včas a snažit se látku pochopit, ne se jen tupě naučit slajdy. Zkouška samotná pak sestávala z několika stručnějších otázek, 2 pseudokódů a 2 megafulltextů, kde bylo cílem napsat k danému tématu vše podstatné. Otázky mi docela sedly, takže jsem se o výsledek moc neobával, což nakonec za týden potvrdil také výsledek 44 bodů ze 70 (minimum bylo 32). Minimálně 9 bodů jsem ztratil hloupou chybou v jednom z pseudokódů, kde jsem si popletl řádky a měl jsem to celé špatně. Celkově to i s projekty dalo známku 71C.

Celkově tento předmět hodnotím velmi pozitivně, zajímavá látka, zajímavé projekty a především velmi dobrý přístup docenta Vojnara (a cvičících) k přednáškám, projektům a samotným studentům. Docent Vojnar a doktor Smrčka (který opravoval mé projekty) nabádali studenty k tomu, aby k nim přišli na konzultace, byli ochotní poradit a vysvětlit (pokud samozřejmě někdo nepřišel s otázkou „jak mám napsat ten projekt?“) a ochotně odpovídali i na dotazy, které se netýkaly přímo studia, ale např. zajímavostí v oblasti OS. Rád bych také vyzdvihl přístup docenta v otázce záznamů – volně přeloženo „dokud budete chodit na přednášky, budu zveřejňovat záznamy“. Myslím, že ve výsledku z toho profitovaly obě strany, protože látka byla zajímavá a na druhé straně se záznamy opravdu hodily ve chvíly, kdy člověk potřeboval zopakovat nějaký nejasný úsek výkladu. Rozhodně by IOS mohl být příkladem pro řadu jiných předmětů.

Ještě malá poznámka o obtížnosti předmětu – pro mně osobně to nebylo tak hrozné, jak mezi studenty kolovalo, měl jsem pocit že i lidé okolo měli poměrně dobře hodnocené projekty a co se týče zkoušky, kdo je nepodcenil a dobře se připravil, nemohl mít problém.

Prvky počítačů (IPR)

Pokračování předmětu ITO z prvního semestru, opět s docentem Kunovským, opět na nás tedy čekaly všemožné obvody, diferenciální rovnice a další podobné věci. Ve druhé půlce semestru se však látka začala dosti prolínat s INC a jak už jsem psal, dovedl bych si tyto předměty představit spojené v jeden. Samotné přednášky od 7 ráno dávaly docela zabrat a volnější tempo docenta té bdělosti příliš nepomáhalo. Po polovině semestru jsem již nechodil pravidelně.

Součástí předmětu bylo 6 laboratorních cvičení, na kterém jsme si vyzkoušeli zapojování různých obvodů, celkově to všichni cvičící nebrali nijak smrtelně vážně a šlo opravdu spíše o vyzkoušení než o testování našich znalostí. Většina lidí si tak z cvičení odnesla 30 bodů.

Půlsemestrální písemka byla poměrně podobná těm minulým, skýtala však také několik nových příkladů, nad kterými bylo potřeba se trochu více zamyslet. Nejprve jsem získal 11 bodů, pak však došlo ještě k nějaké plošné regulaci a nakonec z toho bylo překvapivých 14 bodů. :)

Kdyby u zkoušek nebyla povinná minima, stačilo by mi 6 bodů k tomu, abych měl v IPR splněno, bohužel jsem však musel získat alespoň 27 bodů, což se na prvním termínu zkoušky ukázalo jako nepřekonatelný problém.Byli jsme po zkušenostech z ITO dopředu upozorňováni, že písemka bude jiná než v minulých letech a na poslední přednášce docent Kunovský také nenápadně shrnul, co vše lze očekávat, většina z nás však přípravu podcenila a tak na prvním termínu uspěla pouze třetina studentů. Naštěstí proběhla opět hromadná konzultace s docentem Kunovským, kde zopakoval některé problémové příklady a nakonec mi to u druhého termínu pomohlo. Na ten jsem se již připravil lépe, především jsem si prošel teorii ohledně diod a tranzistorů, což se vyplatilo. V písemce mne sice trochu zaskočily oba příklady za 10 bodů, protože mi pořád nevycházely, ale zřejmě to byl jen můj špatný pocit, protože jsem nakonec vybojoval 44 bodů, což v konečném součtu stačilo na 87 bodů a tedy B. I přesto, že druhý termín mi připadal docela v pohodě, prošla opět jen další třetina studentů, takže i třetí termín neměl o hojnou účast nouzi.

Skriptovací jazyky (ISJ)

První ze dvou volitelných předmětů, které jsem si vybral. ISJ se točí okolo jazyků jako jsou Ruby či Perl, největší důraz je kladen na Python. Pro mne to bylo první seznámení s tímto jazykem a ihned jsem si jej oblíbil. Vzhledem k tomu, že je orientován objektově, vyžaduje trochu jiný přístup než robustní C a v mnohém je tento způsob programování lepší a zábavnější. Syntaxe jazyka je docela přehledná a čitelná a lze se soustředit na algoritmus samotný bez nutnosti alokací a kontrol jako je tomu u céčka. Dále se na přednáškách probírají také regulární výrazy, což je velmi silná zbraň a myslím, že každý by měl umět alespoň jejich základy.

Jednou z podmínek absolvování ISJ je vypracování projektu v jazyce Python. Docent Smrž nabídl několik variant zadání, povolil však i vlastní zadání, pokud mělo hlavu a patu. Já jsem si jako projekt nechal uznat skript na stahování dat z Twitteru, který jsem dělal v rámci školní výzkumné skupiny a o kterém se více rozepíšu někdy příště. Získal jsem za něj 35 bodů ze 40.

Psala se také půlsemestrálka, ale ta měla spíše cvičný charakter, protože za ni šlo získat maximálně 9 bodů. Byla fulltextová, z celkem 5 otázek se dvě týkaly regulárních výrazů, dvě vyžadovaly napsání krátkého kódu v jazyce Python a tu poslední si už nepamatuju. :) Nebylo to nic extra těžkého, ale získal jsem „jen“ 5 bodů.

Semestrální písemka byla počtem otázek podobná té půlsemestrální, orientovala se však více na analýzu toho, co provede zadaný kus kódu. Opět se objevil jeden regulární výraz, podobný byl ve slajdech, ale bohužel jsem si na něj nevzpomněl a tak jsem tam toho moc nenapsal. Hodnocení mne však překvapilo, ostatní otázky jsem vyplnil a přesto jsem získal jen 15 bodů. Nakonec jsem si spočítal, že mi to vyjde alespoň na E a netoužil jsem si tuto známku již dále vylepšovat. Možná to byla chyba, protože mi pak ve finále toto E spolu s E z matiky hyzdilo jinak pěknou sbírku B a C. No, co se dá dělat…

Ještě drobná poznámka k předmětu ISJ – divím se, že tento předmět ještě není povinný. Myslím, že tento odlišný způsob programování by si měl vyzkoušet každý, protože v povinných předmětech je možná až příliš velký důraz kladen na jazyk C.

Praktické aspekty vývoje software (IVS)

Druhý volitelný předmět, opět s docentem Smržem jako garantem. Tento kurz byl letos otevřen poprvé, nikdo tak pořádně nevěděl, co od něj čekat a občas to vypadalo, že to nevěděli ani sami přednášející. Za trochu tajemným názvem se skrývají různé činnosti, které je během vývoje softwaru nutné provádět, řešilo se tedy testování, tvorba dokumentace, spolupráce v týmu či tvorba uživatelských rozhraní. Součástí předmětu byly tři projekty (původně měly být 4 a původně byl maximální počet bodů za semestr zhruba 130 :D).

První projekt byl skutečně jen tak na rozjezd, jednalo se o napsání několika jednoduchých testů v jazyce Ruby a pak vytvoření kratičkého programu tak, aby vyhovoval zadaným testům. Na můj kód se můžete podívat zde. Kvůli nějaké drobnosti jsem ztratil dva body, takže jsem získal celkem 15 bodů.

Druhým projektem byl projekt týmový, kdy jsme ve 3-4 členných týmech spolupracovali na jednoduchém programu, ke kterému bylo nutno vytvořit také grafické uživatelské rozhraní, dokumentaci a nějaké další věci. Samotný nápad dělat takový projekt není špatný, bohužel šlo však o velmi jednoduchou věc a tak jsme si týmovou spolupráci zase až tolik nevyzkoušeli. Opět drobná ztráta a tedy zisk 17 bodů.

Závěrečný projekt byl rozsahem největší, ale bavil mne zřejmě také nejméně. Cílem bylo naprogramovat jednoduchý kód, který počítal paritu zadané stránky. To byla záležitost několika minut, bylo však nutné udělat řadu dalších úkolů, na kterých jsme si měli vyzkoušet různé praktiky, o kterých se v IVS přednášelo. Na projektu tak malého rozsahu to však působilo dosti násilně a neměl jsem příliš velkou motivaci mít projekt na plný počet bodů. Nakonec jsem dostal 36 bodů ze 44, což mi stačilo.

V tomto předmětu nebyla záverečná zkouška, body se tak daly získat pouze na půlsemestrální písemce. Tu tvořilo zhruba 5 otázek, každá se věnovala určitému tématu – make, git, unix a dál už nevím. Získal jsem 16 bodů, maximum bylo tuším kolem 30, ale ve WISu je teď asi z organizačních důvudů napsáno pouze 21, takže nevím, jak to vlastně bylo. Můj zisk 84 bodů znamenal pěkné B, ale dosáhnout na áčko nebyl nijak velký problém, jen se mi nechtělo. :)

Celkově jsem od toho předmětu očekával více, přednášející se často střídali, přišlo mi, že nemají dohodnutou nějakou pořádnou koncepci a zhruba po půlce semestru mě již přednášky příliš nebavily. Pokud se autoři kurzu do příštího roku poučí z chyb, mohlo by to být zajímavější.

Shrnutí

Když bych měl srovnat zimní a letní semestr, přišel mi ten letní volnější, určitě jsem měl více času, protože nebylo nic tak roztáhlého, jako projekty do IZP, vždycky bylo jen potřeba jednou za čas udělat protokol do fyziky, případně projekt do IVS. Co se však týče povinných předmětů, až na IOS mě z nich nezaujal ani jeden a tak bych se bez volitelných předmětů asi dost „nudil“.

Ještě malé zhodnocení naší fakulty po první ročníku:
+ prostory fakulty – budovy FITu jsou pěkné na pohled a to jak venku, tak uvnitř, můžete se posadit do pečlivě udržovaného trávníku nebo se osvěžit vodou z kašny (kašna – kdo z vás to má? :D), potěší také kavárna (čepuje i pivo) v přízemí
+ CVT – centrum výpočetní techniky, tři pavilony, které obsahují odborné učebny s počítači, možnost připojení vlastního notebooku na internet, možnost společného učení (dá se využít tabule k počítání příkladů)
+ wifi po celé fakultě
+ zásuvky v přednáškových místnostech (ne všude)
+ WIS – informační systém, poměrně přehledný a jednoduchý
+ odborný přístup řady vyučujících – jsou ochotni poradit, doslova lákají studenty na konzultace, viz předmět IOS
+ možnost spolupráce s výzkumnými skupinami – práce na školních projektech
+ pan Juříček – školník, veselý a ochotný člověk, svou práci si evidentně užívá :)

- matika a fyzika na FEKTu – chápu, že je nutné mít aspoň nějaké základy, pro mně jsou to však nezajímavé předměty
- několik dalších ne až tak záživných předmětů, které by mohly být spojeny v jeden, viz INC a IPR
- pokles počtu zveřejňovaných záznamů z přednášek
- minima u zkoušek – často jsou nastavena až příliš vysoko a řada studentů nemá důvod během semestru pracovat více, než je potřeba, protože stejně vědí, že i s vysokým počtem bodů budou muset na zkoušce získat nějaké „minimum“ (které často bývá i polovina z maximálního počtu bodů)

No, vidím, že tentokrát jsem se rozepsal mnohem víc než minule, snad bude toto shrnutí někomu nápomocné, ještě tedy na závěr doporučení – jít či nejít na FIT? Myslím si, že jít. V poslední době se sice ozývá řada nespokojených hlasů v souvislosti s některými změnami, které vedení prosazuje, zatím však lze těžko soudit a myslím, že v oblasti IT je FIT pořád jasná volba.

Druhý semestr na FIT VUT, 10.0 out of 10 based on 1 rating

9 komentářů k “Druhý semestr na FIT VUT”

  • 2 věci:
    1) Laboratorní cvičení z fyziky nejsou vždy po dvojicích. Já je například dělal až na jeden případ sám. A byl jsem rád. Měl jsem hotovo tak o půl hodiny (vysvětlování a odpovídání na otázky typu: „Co to sakra děláš a proč?“) dřív.
    2) Ačkoliv umím česky i anglicky tak toto: http://prntscr.com/1zx1x působí nekonzistentně.

    Jenom tak říkám, jinak to tu máš moc pěkný a volitelný jsem si sice nečetl, ale více méně souhlasím. ;-)

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • I ty jeden rýpale :) Ale máš pravdu, časem bych to mohl přeložit :) A díky za pochvalu :P

    VN:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • tak me se nezda v tom shrnuti + wis protoze i kdyby byl 2x lepsi jako celo skolni system coz neni tak jen zdrzuje komunikaci mezi fakultama a z toho muzou plynout problemi s cekanim nez se to presime tam ci onam.. jinak vicemene souhlasim s tim co sem si precetl :)

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
    • To je taky pravda, ale já chtěl ocenit organizaci wisu celkově, navíc i ty fóra :-)

      VN:F [1.9.20_1166]
      +0 / -0
  • <3

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • Je fajn, že ne všichni prváci na FIT nadávají a vidí v ní fakt kvalitní školu ;-). Jinak člověk je až překvapený jak je ten IOS kvalitní, když se ho musí znovu učit na státnice. Tak GL ve studiu:-)

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
    • Ono je to jak kdy, když zrovna neuděláš nějaou zkoušku a ještě do toho si přečteš, že chce škola zrušit třetí termíny, tak máš trochu vztek, ale celkově určitě převažují ty pozitivní věci, chce to zatnout zuby a jít dál. :)

      VN:F [1.9.20_1166]
      +0 / -0
  • Velmi dobre zhrnutie 2. semestru, +1 ku kladom FITu (pan Juricek ma dostal ;) , ale je to tak)

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • [...] Tento článek píši zpětně, zhruba půl roku po skončení druhého semestru, tak tady neočekávejte přílišné detaily nebo to, že bych zde rozepisoval, co se v daném předmětu učí. Spíš osobní poznámky, zážitky, názory. Podobný článek psaný, ale hned po skončení tohoto semestru najdete mj. na stránkách spolužáka. [...]

Vyjádři svůj názor



Zajímá vás cokoliv o mobilních aplikacích? Uvažujete o spolupráci? Kontaktujte mne na seitler@reinto.cz

O mně

Jmenuji se Milan Seitler a jsem spoluzakladatelem společnosti Reinto s.r.o., ve které se věnujeme mobilním i webovým aplikacím a marketingu.

Zabývám se celým procesem tvorby mobilních a webových aplikací. Nejvíce se věnuji návrhu aplikace a UX/UI designu. Kladu velký důraz na jednoduchost a srozumitelnost uživatelského rozhraní.

Zajímám se o online i offline podnikání, fascinují mě úspěšní lidé, kteří se nebojí tvrdé práce. Mou hlavní motivací je konkurence, která mě vždy nutí jít do všeho naplno, protože nerad prohrávám.

Mám rád hudbu, knížky, sport a cestování.

milan@seitler.cz

Odkazy

Sms půjčka

Nabizíme službu "SMS půjčka" do 15000 Kč ihned na účet.

Inzerujte zde!

Kupte si odkaz! PR 3, SR 2

Inzerujte zde!

Kupte si odkaz! PR 3, SR 2

Inzerujte zde!

Kupte si odkaz! PR 3, SR 2

Partner links