První semestr na FIT VUT

Jak hodnotím první semestr na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně?

Diskrétní matematika (IDA)

Pro většinu lidí naprosto jiná matika, než dosud znali. Začalo se sice výrokovou logikou a množinami, ale velmi rychle se začaly objevovat zcela nepochopitelné výrazy jako grupoid či morfizmus, které jsem já osobně nedokázal pochopit, je to všechno docela těžce představitelná teorie. V poločasové přestávce jsme si střihli teorii grafů a následovaly vektory, matice, báze, podprostory a další dávka podivných věcí. Ve druhém polovině semestru jsem již na přednášky nechodil a doufal, že se to zvládnu doučit. Docela záleželo na přednášejícím, jednu polovinu měl docent Kovár, druhou doktorka Durnová. Přednášky pana Kovára jsem nezažil, ale podle ohlasů doktorka Durnová vysvětluje lépe, já jsem s jejím výkladem neměl problém.

Půlsemestrální písemka se psala až v prosinci a údajně patřila k nejlehčím za poslední roky. Měli jsme povolený „tahák“ A4, písemka opravdu nebyla těžká a kdo se pořádně připravil a prošel si nějaké starší příklady, neměl žádný větší problém. Já jsem se opomněl na jednu skupinu příkladů podívat a získal jsem tedy 9/15 bodů.

Každých 14 dní probíhala také nepovinná cvičení, na které se však vyplatilo chodit, protože se procvičovaly příklady a byl i prostor pro dotazy. Také se zde odevzdávaly domácí úkoly, jejich zadání je již řadu let stejné, je tedy jen na svědomí studentů, jestli se chtějí procvičit a vyřeší úlohy sami nebo se vydají jinou cestou. :) Poslední dvě cvičení patřila počítačovým úkolům,  které bylo možné řešit i doma, v podstatě šlo o to příklady spočítat na papír a pak je jen nacvakat do programu Maple. (který se mimochodem hodí ovládat, protože je to výrazně vylepšená kalkulačka). Ze cvičení jsem získal celkem 23 bodů.

Na závěrečnou zkoušku jsem vyrážel s 32 body v kapse což při absenci minima u zkoušky dávalo docela solidní šance na první zářez na pažbě. Snažil jsem se projít co nejvíce příkladů a tak trochu spoléhal na štěstí, zvládnout několik posledních hodin týkajících se bází a prostorů už bylo nad mé síly, prostě jsem to nedokázal pochopit. Naštěstí byla písemka docela podobná té minulé, byly tam nějaká zobrazení, počítání s maticemi,…opět kdo se připravil, písemku docela zvládl. O výsledek jsem se trochu strachoval, protože jsem tam nasekal pár chyb, ale nakonec jsem vybojoval 38 bodů, což s celkovými 70 body znamenalo první vysokoškolské C.

Byl jsem docela rád, že jsem tento předmět zvládl hned na první pokus, protože mě vůbec nezaujal, spousta teoretické matiky a téměř žádné počítání mi nevyhovovala.

Asemblery (IAS)

Tímto předmětem jsem s radostí „machroval“ před ostatními mimo fakultu, vždycky jsem říkal „jó, to budem programovat v 1 a 0.“ Pravda nakonec nebyla tak horká, jedná se o jazyk strojových instrukcí, které se postupně na přednáškách probírají, ještě před tím se však začne s převody soustav a prací s binárními čísly. V tomto předmětu jsem zvolil cestu samouka a učil jsem se převážně z knihy a slajdů z přednášek.

Zhruba po měsíci začla počítačová cvičení, kterých bylo celkem 7, na každém bylo možno získat až 3 body za vypracování jednoduchého program v jazyce ASM. Kdo se před cvičením připravil a podíval se na nějaké ukázkové příklady či minulá zadání, většinou odcházel s plným počtem bodů. To se mi až tak nedařilo, získal jsem celkově 15 bodů. Mým cvičícím byl Ing. Žák, vcelku mohu doporučit, neřekl toho moc k zadání, ale nebyl ani přehnaně náročný.

Půlsemestrální a semestrální písemka byly v některých věcech podobné. Půlsemku tvořily dva „krokovací“ úkoly, kde jsme měli procházet krok po kroku program a zapisovat, co se bude odehrávat, bylo nutné si hlídat všemožná přetečení a posuny 1 a 0. Následoval výpočet fyzické adresy a sestavení jednoduchého programu. To bylo z hlavy docela obtížné, ale naštěstí se hodnotily i kousky kódu. 15/20 bodů. Na zkoušce byl opět krokovací úkol, převody jednotek, vytvoření programu (který měl neskutečně složité zadání, které jsme snad všichni četli 10x) a především naše ročníková specialita. FITkit. Varovali nás, že by se tam mohly tyto otázky objevit (jde o školní programovatelný HW), ale nikdo tomu nevěnoval pozornost a tak nás otázka za 5 bodů docela vyvedla z míry. Řadě lidí právě o těch 5 bodů uteklo E či jakákoliv jiná známka.

Tento předmět měl u mne sestupnou křivku oblíbenosti, počáteční cvičení mě bavila, ale jak přituhovalo, stále míň jsem se v tom orientoval a na zkoušce už jsem jen doufal v získání minima a tím pádem splnění předmětu. Nakonec z toho bylo 15 + 15 + 34 = 64 = D.

Základy programování (IZP)

Na tento předmět jsem se těšil, s jazykem C jsem ještě neměl zkušenosti, ale doufal jsem, že ve velké využiju znalosti základních principů, které jsme na střední škole dělali ve Visual Basic. Na přednáškách se věsmes začínalo od začátku, takže kdo už dříve programoval, mohl si přednášky odpustit. Přesto však stálo za to navštěvovat přednášky (teď už doktora :)) Smrčky, který dokázal svým osobitým humorem a optimistickým přístupem pobavit. Ten stejný člověk měl na starosti také demonstrační cvičení, která probíhala jednou za 14 dní a probíraly se tam předvším věci ohledně projektů, rozhodně se vyplatilo tam chodit, například před 4. projektem tam doktor Smrčka napsal docela solidní porci kódu, kterou šlo rovnou použít v projektu. Také jsme to většinou učinili. :)

Během semestru bylo povinností vypracovat 4 projekty: komprese textu, iterační výpočty, maticové operace a české řazení. Nejvíce jsem si vytrpěl u prvního projektu, který šlo řešit více způsoby, já zvolil metodu s použitím jednoho pole, chyběl mi však kousíček ke kompletně funkčnímu programu. Strávil jsem nad tím asi týden, ale prostě jsem to nedokázal vymyslet. Vrátil jsem se tedy k metodě dvou polí, ale jak jsem byl vystresovaný, i tady jsem zažil krušné chvíle. Nakonec z toho bylo 4.5/5 bodů, což mi útrapy trochu vynahradilo. Druhý projekt byl co se týče volnosti omezenější, zadání bylo podobné těm z minulých let a dalo se inspirovat u starších vypracovaných projektů. Také jsme museli vytvořit dokumentaci k projektu, která byla součástí předmětu IUS. Nepříliš náročný projekt, bylo však třeba ošetřit mezní situace, což mě stálo 1 bod, tedy 9/10. Třetí projekt byl co se týče rozsahu projektem nejdelším, pracovalo se s maticemi a vektory, dokonce jsme si mohli vybírat i z více variant zadání. Docela zajímavý projekt, ke konci už mě ale unavoval a v kódu jsem se začal ztrácet. 9/10. Poslední projekt se týkal českého řazení, bavil mne nejvíce, konečně jsem využil znalosti ze střední školy, zadání bylo poměrně jasné, zbývalo se jen naučit práci s lineráním seznamem. Trochu jsem si zabojoval s ukazateli, ale nakonec jsem vybojoval 7.5 bodů z 8.

Půlsemestrální test budil ve všech obavy, protože se skládá ze záludných testových otázek, kde jsme si zahráli na předkladač a odhalovali chyby v programech jako zapomenutý středník a podobně. Osobně si o této formě testu myslím své, naštěstí se mi však povedl a získal jsem 8/12 bodů.

Před zkouškou jsem tedy měl na kontě 38 a doufal jsem v zisk B (v koutku duše A). Příprava na zkoušku spočívali v zopakování asi 800 slajdů, pan Smrčka doporučil projít především všechny příklady, snažil jsem se, ale celkově jsem moc nevěděl, jak se připravit. U zkoušky na nás čekalo několik teroetických otázek, kde jsem moc nezazářil, čehož jsem nakonec litoval, dále jsme měli doplnit či opravit rozepsané kousky kódu. Specialitou bylo sestavení výrazu, který spočítal číslo následujícího dne nebo tak něco, muselo se použít mod a ještě trochu pošachovat s čísly a zbytky, snažil jsem se asi 25 minut, ale zamotal jsem se do toho a nedokázal jsem vymyslet správné řešení. Výsledek 36 bodů pro mne byl vzhledem k dobrým projektům vekým zklamáním a výsledné 74 C mne příliš nepotěšilo.

Ještě k hodnocení projektů – docela dost záleželo na cvičícím, neboť za stejné chyby každý strhával jiný počet bodů a celkově to hodnocení se člověk od člověka dost lišilo. Já jsem měl Ing. Rozmana, na jeho hodnocení si nemohu stěžovat, snad jen, že mi nikdy nedal plný počet bodů, vždycky nějakou chybu našel. :)

Úvod do softwarového inženýrství (IUS)

Největší strašák. O tomto předmětu kolovaly po škole nehezké zvěsti, loňští prváci dostali na písemku Ganttův diagram, o kterém nikdo z nich vůbec neslyšel. Jak tomu bylo ve skutečnosti, to nevím, ale tento předmět u mne nakonec zaujal nejlepší pozici hned za IZP.

Po první přednášce, jsem usoudil, že zvolím opět formu samostudia, nesla se v duchu spousty na první pohled nezajímavé teorie. Až při učení na zkoušku jsem toho zalitoval, protože jsem si uvědomil, že probíraná látka (fáze vývoje softwaru) byla nejen docela zajímavá ale i užitečná.

Součástí IUS byly tři projekty. 1) IVIG – výukový knihovnický kurz, který nás měl naučit základy používání knihovny, používání citací, hledání zdrojů atd. Pro mě osobně to byla každotýdenní otrava, které jsem musel věnovat svůj drahocenný čas. Nebylo to nic těžkého, ale zdržovalo to. 5 bodů víceméně zadarmo. 2) Dokumentace k 2. projektu IZP – vzhledem k tomu, že jsme v rámci maturitní práce už dokumentaci psali, neměl jsem problém, přišel jsem však o půl bodu za to, že jsem nepoužil zdroj uvedený na konci práce. 3) Use case a ERD – pro mě „nejzábavnější“ projekt celého semestru, úkolem bylo vymodelovat diagram případů užití a ER diagram. Povedlo se mi „vyhrát“ zadání e-shop, takže to nebylo nic těžkého, projekt mě opravdu bavil, kdo jej odevzdal na prvním termínu, získal 2 bonusové body. Nějaké drobné chyby jsem tam měl, díky bonusovým bodům jsem však získal plný počet 20 bodů.

Ze záverečné zkoušky měl každý respekt, nikdo nevěděl, co očekávat, já osobně jsem nad učením strávil celý víkend, poctivě jsem pročítal oporu (pozor, zastaralá!) a slajdy z přednášek a zjišťoval, že je to docela přínosný a zajímavý předmět. Zkouška samotná docela příjemně překvapila, žádné chytáky, zadání mi docela vyšlo, součástí byl také ERD za 19 bodů, téma fotogalerie, no neměl jsem moc času a tak jsem ho načmáral ve spěchu, což mě taky nakonec stálo možné A. Za teorii jsem získal 33 bodů, za ERD bodů 11. To bylo 79 bodů a já se rozhodl zkusit si vydobýt bod navíc. Na reklamacích byla neskutečná fronta, proto jsem přišel až ke konci a do pracovny šel jako poslední. Vzal si mě k sobě doktor Křena, ukázal mi můj ERD a řekl „tak mi ten bod najděte“. Já jsem ho našel a získal tak jediné mé B.

Negativní předpovědi druháků se v mém případě nevyplnily a tento předmět ve mně zanechal pozitivní dojmy, stejně tak doktor Křena, který ovšem mezi studenty nemá příliš velkou oblibu. Co za tím stojí, to nebudu hádat.

Teorie obvodů (ITO)

Na tento předmět jsem se netěšil kvůli jeho obsahu, ale kvůli docentu Kunovskému, který opravdu skvělý a zkušený člověk, jeho přednášky nejsou jen nudným vysvětlováním obvodů, zpestřuje je svými bohatými životními zkušenostmi, zážitky a vtipy a dokáže přivábit to mocné fluidum. :D

Ze začátku přednášel především doktor Růžička, chvíli to bylo opakování základních věcí jako ohmův a kirchhoffův zákon, poté přišly na řady difernciální rovnice, kterých se již ujal docent Kunovský, ve druhé polovině semestru se objevily záludné obvody se zdrojem střídavého napětí.

Půlsemestrálka z ITO byla moje první písemka po půl roce a taky to tak dopadlo. Večer před písemkou jsem příklady uměl docela dobře, ale na písemce jsem nepochopitelně vyhořel a získal pouhé 3 body! Šel jsem si tedy svou písemku prohlédnout, naštěstí Ing. Šátek byl příjemný člověk a 4 další body mi tam našel, i tak to ale bylo velké selhání.

Přes Vánoce jsem vypracoval také projekt, kde bylo úkolem spočítat 5 obvodů a 1 diferenciální rovnici, vzhledem k společnému řešení se dalo nad problémy hovořit se spolužáky a tak 15 bodů z projektu nebyl problém.

Závěrečnou zkoušku jsem se rozhodl „nepodcenit“, no, příprava spočívala v opakování příkladů z minulého roku, neboť se již několik let opakovaly. Učinila to tak většina prváků a vzniklo z toho obrovské překvapení. Vždy pohodové ITO udělalo na prvním termínu pouze 20% lidí! Pan docent totiž připravil poměrně odlišnou písemku (proč tomu tak bylo, to ponechme stranou) a to většinu lidí tak zaskočilo, že nebyli schopni jiné příklady spočítat. Bylo uspořádáno doučování přímo s docentem Kunovským, které navodilo před opravným termínem příjemnou atmosféru. Na druhý termín jsem se připravoval docela důkladně, zadání z prvního termínu jsem uměl snad i nazpaměť, prošel jsem si i další příklady. Moc nás nepřekvapilo, když na nás ve středu ráno čekalo zadání velmi podobné tomu z řádného termínu. Bohužel ne všichni to zvládli. Zcela nepochopitelně jsem zazmatkoval, měl jsem okno či co a písemku jsem nezvládl. Bylo z toho 32 bodů, což bylo přesně minimum a E, za které jsem se styděl, protože opravdu šlo získat 50+ bodů velmi snadno.

Během semestru se již objevilo několik odpadlíků, kteří si uvědomili, že FIT pro ně není to pravé. Můj názor je takové, že je nutné, aby člověka tenhle obor alespoň trochu bavil, v takovém případě se dá těmi předměty nějak projít, i když nejste zrovna talent, ale chce to motivaci. Celkem solidní motivací je stipendium ve výši okolo 18 000 Kč pro 2% nejlepších lidí z ročníku. Ne že bych si na něj věřil, ale výsledky zkoušek mne moc nepotěšily, v podstatě se mi ani jedna nepovedla jak chtěla a celkový průměr 2.2 pro mne osobně nebyl nic moc. Ale co, hlavně že jsem to všechno dal. :)