27
Čtvrtý semestr na FIT VUT
Je to už počtvrté, co píšu shrnutí uplynulého semestru. Proslýchalo se, že předchozí tři semestry byly jen přípravou na to, co má přijít v létě 2. ročníku a že teprve tady se bude rozhodovat, kdo na to má. Tato varování se základala především na vysokém počtu projektů. Nepočítal jsem je, podobné věci mě přestaly bavit, kolega Honza jich však napočítal 19. To číslo sice může budit respekt, ale byla skutečnost opravdu tak žhavá? Pojďme se na to podívat. :-)
IPP – Principy programovacích jazyků a OOP
Začneme rovnou tím nejobávanějším předmětem možná dokonce i v rámci celého Bc. studia. Proč jde z IPP taková hrůza? 20-ti bodový zápočet (pokažená půlsemestrálka znamená nutnost udělat projekty na jedničku), náročná zkouška, nepříliš zajímavé přednášky…Tak nějak by to mohlo být, já to takhle neberu. Ale hezky popřadě.
Název slibuje OOP, tedy objektově orientované programování, to pro mne však bylo zklamáním. OOP je skutečně jednou z kapitol, nicméně bere se hodně teoreticky, až formálně a pokud bych principy OOP neznal už dříve, mám pocit, že díky IPP bych je moc nepochopil. Dalším obsahem IPP jsou různé vlastnosti programovacích jazyků, dozvíte se tady, jak se které překládají, jaké výpočetní schopnosti nabízejí a jaké mají použití. „Těšit“ se můžete i na několik HW kapitol, které se bohužel objeví i na zkoušce.
V IPP pracujete na dvou projektech, první v Perlu, druhý v Pythonu. Vybírat si můžete z několika variant, které jsou vždy svázány dohromady, tzn. vyberete si určitou kombinaci zadání v Perlu a zadání v Pythonu. Nutno říci, že tyto kombinace nejsou libovolné. Dle jejich seznamu jsem si sestavil zebříček oblíbenosti a první tři varianty jsem rovnou vyloučil, protože se mi nechtělo hnát do refresh waru a našel jsem zadání, které se mi docela líbilo a nečekal jsem u něj příliš velký zájem. Mým úkolem v Perlu bylo tedy CHA – analýza hlavičkových souborů jazyka C. V každém takovém souboru měl skript nalézt deklarace funkcí a získaná data uložit do XML. Nebylo to zase tak těžké, klíčem ke všemu byl správný regulání výraz. Nejhorší tak asi bylo zvyknout si na syntaxi Perlu, která se mi nakonec docela zalíbila a některé konstrukce mě překvapily svou použitelností. Nechápal jsem tedy nářky některých spolužáků (k těm se ještě dostanu).
Druhým projektem v Pythonu bylo XQR – SQL dotazy nad XML soubory. K tomu asi není více co dodat, zjednodušené SQL dotazy pracovaly ne nad databází, ale nad XML. Rozhodl jsem se vypracovat i rozšíření, které si žádalo použití LL tabulky (známé z IFJ) a v podstatě mi zabralo nejvíc času. Proto mě pak zaskočilo, že mi neprošel ani jeden test na rozšíření. Protože ale cílem byl především zápočet, tak mě to až tak netrápilo.
Na půlsemestrálku jsem zvolil novou formu učení – prošel jsem oporu + internet a udělal jsem si vlastní výpisky. Měl jsem během půlsemestrálek učební krizi, nebavilo mě se jenom něco učit nazpaměť a měl jsem pocit, že takto mi to půjde lépe do hlavy. Byl to také jediný způsob, jak dosáhnout toho, aby mě učení alespoň trochu bavilo. Podobný princip jsem uplatnil i u zkoušek, ze kterých jsem měl původně velký strach, bál jsem se, že se mi nebude chtít vůbec učit, dělání vlastních poznámek však nakonec docela zabralo a zkouškovým jsem proplul bez větších psychických kolapsů. :-)
Zpět k IPP, půlsemestrálku jsem zvládl docela dobře, 13 bodů z 20 mě potěšilo, vzhledem k tomu, že jsem výpočet sigma kalkulu vzdal už dopředu a jednu otázku jsem vůbec nevěděl. Dohromady jsem tedy zápočet překonal o 10 bodů = 8,9 + 8,1 + 13. U zkoušky mi tak stačilo minimum 25 ze 60.
Jak jsem už psal výše, zkouška je velkým strašákem. Faktem je, že nikdy nemůžete být 100% připraveni. K dispozici jsou 3 studijní opory, které doplňují 3 HW témata. Toto dohromady sice pokrývá zkoušenou látku předmětu, samotné naučení všeho nazpaměť však neznamená úspěšné zvládnutí zkoušky. Prvním doporučením jest vzít v potaz každou větu, kterou najdete. U přípravy na půlsemestrálku se mi stalo, že jsem si někde u ukazatelů řekl „taková blbost, to by tam v životě nemohlo být“ a samozřejmě to tam bylo. :-) Druhým doporučením, resp. nutností jsou vzájemné souvislosti mezi jednotlivými znalostmi. Dejme tomu, že perfektně znáte modulární jazyky a nestrukturované jazyky, znáte každý jednotlivý pojem. Dokážete však na příkladech vysvětlit rozdíl mezi nimi a třeba vysvětlit, jak by šlo programy v těchto jazycích převádět mezi sebou? Tento příklad jsem si vymyslel, ale přesně takové zadání můžete u zkoušky čekat. Je tedy nutné znát teorii A, teorii B, ale také vztah mezi A a B a někdy dokonce i C. :-) Tušil jsem to, přesto mě zadání zkoušky docela překvapilo. Nesedly mi ani otázky na HW a tak jedinou jistotou byl výpočet lambda kalkulu. Zbytek byl v rukou opravujících. Ti mě nakonec potěšili a výsledných 28 bodů stačilo na splnění předmětu, byť za E.
Jaký je tedy finální verdikt nad IPP. Mějte z něj respekt, rozhodně se jej však nebojte. Vypracujte kvalitní projekty (není to zas tak těžké), nepodceňte přípravu na písemky a ono to půjde. :-)
IDS – Databázové systémy
Protože jsem nějaké zkušenosti s databázemi již měl, neočekával jsem v IDS nějakou větší překážku a to se také splnilo. Nebyl to však náročný předmět ani pro databázové nováčky.
V IDS je jeden velký projekt, který se dělí na 4 menší části. Pracovali jsme na něm ve dvojicích a jako téma nám posloužil můj e-shop z loňského IUSu. V prvním projektu jsme jenom vzali ER diagram a use case a šli jej „obhájit“. To znamená, že pokud to nemáte úplně špatně, tak řeknete, co kde máte a co to bude dělat a dostanete 5 bodů. Další částí byly SQL příkazy pro vytvoření databáze. To byla trochu novinka, protože při běžné práci s např. MySQL při tvorbě webu s tím až tolik nepřijdete do styku. V IDS se navíc používá klasické SQL. Nebyl to ale žádný velký problém a bylo to dalších 5 bodů do kapsy. Třetí částí jsou výběrové dotazy nad vytvořenou DB, tady můžete naplno projevit své zkušenosti s SQL. Některé konstrukce pro mě byly nové, ale opět 5 bodů v pohodě. Posledním krokem je vytvoření databázové aplikace v prostředí Oracle Forms Builder. Nikdo moc nepochopil, jaký je smysl tohoto projektu, každopádně si práci s ním docela užijete. Není to těžké, ale nějakou dobu to trvá, než tam všechno naklikáte. Nebyla to až taková hrůza, jenže v půlce práce se mi špatně uložil soubor s aplikací a musel jsem začít znovu. Nakonec jsem to nějak zvládl a při obhajobě jsme s kolegou Martinem dostali pěkných 20/20.
V IDS byla také půlsemestrální zkouška, moc jsem se na ni neučil, protože jsem tam očekával ER diagram, relační algebru a SELECT dotazy, což se moc učit nedá. Všechny tyto věci se tam objevily, ale především ER diagram měl jakési podivné zadání, které jsem moc nepochopil a nevěděl jsem, jak to vlastně udělat. Výsledkem tak nakonec bylo 7 bodů ze 14.
Velmi zajímavou součástí IDS jsou studentské prezentace v rámci přednášek. Garant předmětu (doc. Zendulka) vypíše různá témata, která mohou studenti (sami či ve dvojicích) vypracovat, odprezentovat na přednášce a získat až 10 bodů navíc. Ihned jsem usoudil, že takovou příležitost je škoda si nechat ujít a Martin naštěstí nijak neprotestoval, takže jsme dostali téma o výběrových dotazech, což byla totální lahoda. Vyzkoušeli jsme si tak prezentaci před větším počtem lidí a ještě navíc získali po 8 bodech, takže mohu každému jenom doporučit.
Přípravu na zkoušku jsem si výjimečně nechal na poslední den a během tohoto dne jsem trochu litoval, protože se ukázalo, že ve druhé půlce semestru už předchozí znalosti databází moc nestačily a bylo třeba se naučit i něco nového. Látka IDS však naštěstí není těžká a zkouška má rozumnou podobu, takže to dobře dopadlo. Bohužel jsem však zeslonil B+ strom a nějaké další drobnosti, takže moje skóre bylo 32,5 bodu z 51. Dohromady to však stačilo na zaokrouhlených 83 bodů a bylo vymalováno. Celkově IDS hodnotím jako příjemný předmět, rozumné a praktické projekty, férová zkouška, možnost bonusových bodů, co víc by si mohl člověk přát?
IZU – základy umělé inteligence
Na tento předmět jsem byl hodně zvědavý, neměl jsem tušení, co se může skrývat pod pojmem umělá inteligence. Abych to tedy vyjasnil, v první půlce semestru se probíraly zejména metody prohledávání stavového prostoru (např. trasa z Brna do Prahy) a metody hraní her. Později se k tomu přidalo strojové učení, různé rozpoznávání obrazu atd. V IZU byla také počítačová cvičení, která začínala v půlce semestru a řešily se na nich postupně metody prohledávání SP, Lisp a Prolog. S Lispem a Prologem si pořádně užijete, jde totiž o úplně jiné programovací jazyky, než na které jste zvyklí.
Roli projektů zde plnily domácí úkoly zadané na cvičeních, prvním byla implementace metody A*, poté nějaké příklady v Lispu a Prologu. Tady musím poděkovat kamarádům, kteří mi s Lispem a Prologem docela pomohli, protože mi to vůbec nešlo do hlavy. Pochopil jsem to až při učení na zkoušku. I díky nim jsem si tak ze cvičení odnesl celkem 20 bodů.
Na půlsemestrálce se objevila metoda A* a AlfaBeta. Oboje jsem si doma vyzkoušel, takže písemka nebyla žádný problém, 18/20.
Na zkoušce k předchozímu učivu přibyly spíše teoretické znalosti, takže bylo třeba naučit se řadu věcí nazpaměť a algoritmy z první části bylo také nutné umět spíš nazpamět než reálně použít. Večer před zkouškou jsem měl menší nestíhací krizi, ale naštěstí to přešlo a vyrazil jsem ke zkoušce s úsměvem. Důvod k úsměvu zůstal i při obdržení zadání, nečekaly tam na nás žádné chytáky a tak jediným menším zádrhelem bylo K-means nově s dvourozměrnými vektory. Ukázalo se ale, že si to stačí pouze pořádně nakreslit. Výsledné hodnocení 40 bodů ze 60 mi stačilo na celkové C, původně jsem ale čekal víc. Když jsem si pak procházel výsledky, tak jsem si uvědomil, že jsem jeden příklad udělal špatně a tak jediným menším překvapením byly 3 body z 10 za otázku, kterou jsem měl skoro celou. Nijak mě to ale netrápilo a C mi stačilo. Faktem je, že řada lidí dostala menší počet bodů než očekávala, proslýchá se, že nelze opsat zpaměti definice z FITwiki, že to prý opravující rovnou škrtají.
Celkově zajímavý předmět, ze kterého by ale podle mne šlo „vytřískat“ víc, například projekty dříve vypadaly tak, že bylo cílem naprogramovat určitou AI nějaké hry, která pak soutěžila proti ostatním studentům. Jistě to bylo mnohem víc motivující než suché řešení problémů v Lispu a Prologu.
IPK – Počítačové komunikace a sítě
Vzhledem k tomu, že ze sítí jsem maturoval, tak jsem měl mít teoreticky určitý náskok před ostatními. Protože jsem se ale víc než rok sítím nijak nevěnoval, znalosti odešly zadními dveřmi a náskok jsem měl skutečně jen v několika málo věcech.
V IPK jsou tři projekty, jejichž bodové ohodnocení stoupá, to samé se však nedá říct o obtížnosti. Podle obtížnosti bych je seřadil asi takto:
1. Projekt #1
2. Projekt #3
3. Projekt #2
Cílem prvního projektu bylo v C/C++ naprogramovat program, který pomocí HTTP stahoval informace o webových stránkách. Už moc nevím, co k němu říct, velkou úlevou byl datový typ string v jazyce C++. Ve druhém projektu jsme dělali klient/server aplikaci, na výběr byla pošta a DNS, já jsem zvolil DNS a bylo to docela v pohodě. Samotná komunikace klienta a serveru byla téměř triviální, nejhorší částí projektu bylo objevit funkci pro překlad IPv6 adres. Nebylo k tomu moc materiálu a užil jsem si tak poctivou dávku googlení. V třetím projektu jsme měli za úkol aplikovat metody spolehlivého přenosu. Oproti loňskému roku nebylo nutné řešit chyby uvnitř souborů, jediném úkolem tak v podstatě bylo kontrolovat, zda pakety přicházejí ve správném pořadí. Nebylo to nic těžkého, jen si člověk musel trochu pohrát s velikostmi jednotlivých bufferů a objektů, aby to všechno správně fungovalo.
Bodové ohodnocení projektů bylo 4, 6 a 10 a stejné byly i moje zisky. Dokonce jsem obdržel bonusový bod za první projekt.
Novinkou tohoto semestru byly tři testy psané na přednáškách. Na první jsem se snažil učit, získal jsem 1,9 bodu, druhý jsem vesmě natipoval, získal jsem 1,5 bodu, třetí mi kamarád poradil několik odpovědí z předchozího termínu, takže jsem dostal rovné 2 body. Nenabádám vás k tipování, pokud se budete schopní učit průběžně během semestru, můžete si tak ulehčit práci při učení na zkoušku.
V minulých letech zkouška sestávala z několika desítek testových otázek a pár fulltextů. Bylo tedy trochu překvapením, když na nás při pondělnám ránu čekalo 6 fulltextových otázek a téměř všechny praktické, skoro žádná teorie. To by ještě nebyl takový problém, ale bohužel mi zadání vůbec nesedlo a jediné, čím jsem si byl jistý, byl Dijkstrův algoritmus za 15 bodů. To by ještě nebyl takový problém, je moje chyba, že jsem toho moc nevěděl, co mě však dostalo, byl značný nepoměr mezi dvěma skupinami prvního běhu. My jsme chytili ty největší lahůdky včetně věci, která se údajně ani neprobírala, druhá skupina řešila TCP, IP, a podobné věci. U řady lidí tak o úspěchu u zkoušky rozhodlo to, na kterou židli si sedli. Když jsem si doma kontroloval výsledky, byl jsem si skoro jistý, že to nemůžu dát. Jedinou nadějí pro mne bylo, že by se zrušil příklad, který jsme nebrali a snížilo se tak i minimum. Když v pátek dorazily výsledky a mně nepřišel žádný mail, nebyl jsem překvapen. Ve WISu se však ukázalo, že je zatím opravena jenom půlka a moje naděje tedy pořád žila. O chvíli později jsem dal F5 a vyrazil ze sebe jenom nepopsatelné skřeky. Na obrazovce svítilo 35 bodů a D z IPK. Nechápu, jak je to možné, zřejmě jsem měl správně něco, co jsem myslel že mám špatně nebo se snad někdo spletl. :-D
EDIT: tak jsem zjistil, že jsem měl přecejenom správně to, co jsem za správné nepovažoval a proto jsem získal tolik bodů. Dokonce i pár bodů za to, že jsem jenom vstupní kód převedl podle tabulky (žádná vlastní práce!), takže zkoušejte i takové hlouposti, může to vyjít. :-)
U IPK se ještě na chvíli zastavím (nikoliv naposled). Nedá mi to, abych nezmínil přístup spolužáků k předmětu IPK, zejména k osobě Ing. Rába. Již po první přednášce si na FB vysloužil jejich posměch kvůli jeho stylu přednášení, které ani zdaleka není špatné, bohužel často používá opakující se rušivá slova. Jinak však přednáší celkem živě, srozumitelně a neformálně. Koeficient prezentačních dovedností většiny studentů na FITu je roven 0,03, což není mnoho! a proto nechápu jejich posměch, když by to sami nezvládli lépe (čest výjimkám). Evidentně jim však nestačilo kritizovat pouze projev Ing. Rába, ale rozhodli se na něj svalit také vinu za špatně vypracované projekty. Pokud to totiž nevíte, málo bodů neznamená, že je projekt špatný, ale že jsou špatné testy! Protože „já jsem si to pořádně testoval a všechno mi to jelo!“ Dále se kritizovaly také dlouhé doby opravování, průběžné testy, cvičení, vlastně celé IPK bylo podle spolužáků na FB úplně špatně. Vrcholem našeho absudrního dramatu byl návod na třetí projekt od jednoho spolužáka, který jej psal ve chvíli, kdy ještě projekt ani neměl napsaný a nakonec z něj dostal 0 bodů. Kdyby to viděl Pohlreich, tak by pro to musel vymyslet zbrusu novou hlášku. :-D (neber si to osobně Stando ;-)) Výše napsané řádky ale určitě neplatí pro celý ročník, já věřím, že to bylo jenom klasické „pravidlo“, kdy se ozývá pouze hrstka nespokojených jedinců vyvolávajích negativní vlny, ale mlčící většina jejich názor nemusí nutně sdílet. Proto vám radím, nepodléhejte takovým stavům, neřešte nesmysly, nebuďte věčnými stěžovateli. Koho by zajímalo, jak na to, nechť mi napíše.
IZG – Základy grafiky
Poslední do party povinných předmětů. Článek píšu ve chvíli, kdy ještě nemám body ze zkoušky, ale nepředpokládám nějaké komplikace. V IZG se řeší skutečně samotné základy grafiky, koho by ale zaujaly, může se tomu věnovat dál buď v nějaké výzkumné skupině nebo v dalším studiu (což ostatně platí pro každý předmět).
Každé dva týdny probíhala počítačová cvičení, kde jsme měli doplňovat krátký kus kódu do předpřivené grafické aplikace. Vyzkoušeli jsme si tak vyplňovaní oblastí, práci s křivkami a na závěr i nějakou tu 3D grafiku. Cvičení nejsou náročná, nehledě na to, že zadání se snad ani moc nemění a kdo by chtěl, mohl si i sehnat hotové řešení. Dá se to ale vymyslet i z vlastní hlavy. Celkem snadných 18 bodů.
Projekt byl v IZG pouze jeden, cílem bylo opět do připravené aplikace doplnit kódy pro výpočet Phongova stínování. To znamená, že dostanete drátový model objektu a musíte jej vykreslit tak, aby byl hezky vyplněný, osvětlený, vystínovaný atd. Nebylo to ani příliš náročné, nejtěžší bylo zorientovat s v cizím kódu a zjistit, co se má vlastně dělat. Když jste pochopili teoretický základ, už nebylo moc co řešit. U projektu nebylo v podstatě moc možností, jak jej řešit, takže jednotlivé kódy se většinou lišily velmi málo až skoro vůbec. Jaké tedy bylo překvapení, když mi místo hodnocení přišla zpráva, že můj projekt je shodný s nějakým jiným. Kontaktoval jsem tedy kolegu, kterého se to týkalo, ten pravil, že projekt napsal sám, vyrazili jsme tedy za doktorem Španělem. Ten naštěstí neměl potřebu nám dělat nějaké komplikace, po menším vysvětlení kódu nám tedy oběma udělil body. U mne to činilo plný počet, tedy 18 bodů.
V IZG byla také půlsemestrálka, celkem za 12 bodů. Získal jsem 7 a to jenom díky tomu, že jsem si ve svých poznámkách nepřeložil jeden pojem a proto jsem u zkoušky nevěděl, o co jde. Znát jeho druhý název, mohl to být plný počet. Písemka byla jinak lehká, skládala se z několika testových otázek a již zmíněného jednoho fulltextu.
Stejnou podobu měla i závěrečná zkouška. Kdyby takhle vypadala každá zkouška, to by se to studovalo. Testové otázky nebyly těžké, jen je třeba dávat si pozor na rozdíl mezi jednotlivými odpověďmi, někdy se liší jenom v jednom písmenu. Fulltexty mi taky celkem sedly, takže nebylo moc co řešit. Jak jsem už psal, ještě nemám finální hodnocení, ale teoreticky by to mohlo vyjít i na A.
EDIT 28.5.: Tak právě dorazily body ze zkoušky, bohužel jenom 44, takže ve výsledku 87B. Co se dá dělat, snad příště. :-)
Jak vidíte, IZG je naprosto pohodový předmět, je zaměřený celkem prakticky a jsem rád, že i takové předměty na FITu jsou, že si u nich člověk trochu oddechne.
IJA – Seminář Java
Když jsem se ve 20 rozhodoval, co si vyberu, C++ byla původně jasná volba. Postupně se mi však přestal zamlouvat styl předmětu a naopak mě přitahovaly přednosti Javy. Spolu s Martinem, kterého již znáte z IDS, jsme se tedy vydali do neprobádaných vod automatické správy paměti. Ještě před začátkem semestru jsem si půjčil megaknížku o Javě 6, kterou jsem zpočátku četl, později už spíše listoval. Dalo mi to nějaké základy, ale ve cvičných úkolech jsem si stejně musel ty začátky trochu vyžrat. Nejprve mi moc nesedlo vývojové prostředí Netbeans a tak jsem úkoly překladál ručně, což bylo zbytečné utrpení. Při práci na projektu jsem si Netbeans nainstaloval a poté, co jsem si zvykl, tak na to nedám dopustit.
Před projektem jsme tedy pracovali na 2 samostatných úkolech, které nás měly naučit základy Javy, další dva úkoly už se vázaly k samotnému projektu. Letošní zadání znělo „Simulátor vysokoúrovňových Petriho sítí“, což pro nás bylo jedno velké WTF. Oproti loňskému člověče nezlob se to znělo děsivě. Proto jsem zezačátku propadal panice, musím však poděkovat Martinovi, jehož klidná povaha se mě vždycky snažila uklidnit, že to „nějak zvládnem“. Ukázalo se, že Petriho sítě budou v projektu to nejmenší, simulovaly se pouze základy. Horší to bylo se zbytkem aplikace, s programem takového rozsahu jsme ještě neměli žádné zkušenosti. Začali jsme tedy vývojem GUI, které se dá pohodlně naklikat v Netbeans a postupně na něj nabalovali jednotlivé funkce. Martin si vzal na starosti veškerou práci s XML soubory, já jsem mezitím vytvořil komunikaci serveru a klienta. Dále jsem pracoval na simulaci a Martin řešil všechno okolo, protože kromě simulace vlastně skoro všechno souviselo s XML a to pro mě byla magická část kódu, ze které šel strach a radši jsem se jí vůbec nedotýkal. :-D
Nakonec jsme to po dlouhém boji nějak dotáhli do konce a zbývalo aplikaci už jenom obhájit. To nebyl žádný problém, převedli jsme doktoru Kočímu, co všechno náš program umí a šli jsme domů. V IJA je pouze zápočet, ten jsme získali a body již nebyly důležité (naše hodnocení projektu bylo jinak 100%).
Ještě malé zamyšlení nad IJA, resp ICP a IPP. Trochu mě mrzí, že ani v jednom z těchto předmětů jsem se nedozvěděl, jak dělat objektově orientované programování SPRÁVNĚ. Všude jsem se dozvěděl, co je to třída, rozhraní a dědičnost, chyběli však pratické ukázky dobrého a špatného návrhu. Stejně tak prakticky nulová vazba k návrhu aplikace, stále tedy nevím, jak vypadá dobrý orientovaný návrh. Mám pocit, že je lepší OOP nedělat vůbec než jej dělat špatně. Řekl bych, že i proto návrh naší aplikace nestál za moc a šlo to udělat mnohem lépe. Bohužel nevím jak…Bylo by zajímavé zamyslet se nad nějakými úpravami současného stavu. To však asi nevyřeším zde v článku, ale spíš to uvedu do závěrečného hodnocení předmětů.
HPR – Prezentační dovednosti
V rámci Bc. studia je povinností zapsat si i jeden humanitní předmět. Tyto kurzy soft skills z vělká části zařizuje agentura Dušana Kaláška a je to možná to nejlepší, co vás na FITu může potkat. Vždy tvrdím, že FIŤák nabušený znalostmi je k ničemu, pokud své znalosti neumí prodat. Pro příklady nemusíme chodit daleko, FIT je plný lidí, kteří mají problémy v komunikaci. Tím se nechci nikoho dotknout, to je prostě fakt. Humanitní předměty jsou tak skvělým nástrojem, jak budoucí IT specialisty přiblížit kousek ke skutečnému světu. Já osobně jsem nepotřeboval přiblížit ke skutečnému světu, narozdíl od většiny lidí pro mě kurzy byly něčím víc, než jen kredity zadarmo, protože se o soft skills zajímám ve volném čase.
Z nabídky jsem si vybral prezentační dovednosti, protože jsou podle mě nesmírně důležité a prezentování mě samo o sobě baví. Každé dva týdny se konala 4-hodinová cvičení, zdá se to jako dlouhá doba, ale uteče to rychle. První dvě cvičení jsme měli s Jirkou Tesařem, který byl totální pohodář, tykali jsme si a probíhalo to spíše formou diskuze než jednostranného monogolu. Napsal bych, že to bylo super, ale to bych pak musel hledat slova pro vystoupení Dušana Kaláška. Ten Jirku musel z pracovních důvodů nahradit a cvičení s ním byla něco neuvěřitelného. Představil se jako jeden z TOP 10 mluvčích a skutečně nebyl důvod jej podezírat z vychloubání. Jeho verbální a neverbální projev byla totální bomba, skutečně ukázková práce s řečí těla i hlasem. Navíc měl v zásobě spoustu různých cvičení, takže jsme se všichni osobně zapojovali a mohli si vyzkoušet řadů prezentačních triků. Vyslechli jsme si také řadu příhod z praxe, Dušan má skutečně bohaté životní zkušenosti. Pracoval jako správce sítě, jako bankovní úředník, postupně se vypracoval až na skvělého byznysmena, lektora, školitele,…Byl pro mne tedy obrovským motivátorem. Bylo možné navštěvovat i další PVH předměty, bohužel jsem na to neměl moc času, do příštího semestru ale plánuji chodit i bez zapsání.
Výsledný dojem z HPR tak nakonec jenom trochu pokazilo časté střídání lektorů, na 6 cvičeních se vystřídali 3 a nemělo to tak potřebnou návaznost. Bavilo mne to však opravdu hodně.
To be continued…
Jak tedy zhodnotit 4. semestr? Po varováních o jeho náročnosti jsem se rozhodl nečekat na to, až to přijde a pustil jsem se do projektů hned po zveřejnění zadání. I díky tomu jsem tak mohl v období půlsemestrálek lehce zvolnit a poslední dva týdny se věnovat už jenom Javě. S termíny jsem tedy neměl nejmenší problém a z původně hororového semestru se nakonec stal zvládnutelný. A to si s projekty ještě mnohdy zbytečně moc hraju a asi bych toho času mohl ušetřit ještě víc.
Na závěr ještě jeden vzkaz pro budoucí druháky – až budete něco hledat na Fitušce, pravděpodobně toho moc nenajdete. Poděkovat můžete Facebooku, kde vznikla školní skupina a na Fitušku už přispívá jen několik málo lidí z ročníku. Nepomohly námitky, že to nikomu neprospěje, že hledání starých věcí na FB je zcela tristní a celkově je to tam nepřehledné. Zvítězila lenost a pohodlí. Je skutečně zajímavé sledovat neschopnost a nesamostatnost některých lidí, kteří místo 30 sekund hledání ihned zaspamují ostatní mnohdy triviálními dotazy. Protože jsem ale pochopil, že nemá cenu se tím zabývat, už se nad tím jenom pousměju a přeju takovým lidem hodně štěstí v praxi. Proto závěr článku s trochu „poučným“ koncem – používejte svou hlavu, buďte samostatní, mějte vlastní úsudek – myslím si, že nejen na FITu tento přístup pomáhá. A teď vzhůru na prázdniny!
Čti dál:
23 komentářů k “Čtvrtý semestr na FIT VUT”
Vyjádři svůj názor
O mně
kategorie
SSME FI MUNI
FIT VUT
Odkazy
Kupte si odkaz! PR 3, SR 2
Kupte si odkaz! PR 3, SR 2
Kupte si odkaz! PR 3, SR 2
TAGS
Nejčtenější články
- První semestr na FIT VUT - 173 054 views
- 7 tipů Jak spát méně a efektivněji - 167 980 views
- Třetí semestr na FIT VUT - 153 478 views
- Jak v PHP nahradit zastaralé funkce ereg a eregi - 83 265 views
- Pátý semestr na FIT VUT - 59 693 views
- 7 tipů jak si usnadnit a urychlit práci s HTML a CSS - 57 157 views
- TEST: Kolik spánku je denně potřeba? - 53 199 views
- 9 nečekaně jednoduchých technik, které z vás udělají mistra komunikace - 44 152 views
- Čtvrtý semestr na FIT VUT - 40 181 views
- Druhý semestr na FIT VUT - 37 841 views
Nejnovější komentáře
- 5 nových tipů pro lepší spánek « Milan Seitler u 7 tipů Jak spát méně a efektivněji
- 5 nových tipů pro lepší spánek « Milan Seitler u TEST: Je možné spát 6 hodin denně? Tak určitě!
- David u 9 nečekaně jednoduchých technik, které z vás udělají mistra komunikace
- Petr u Bakalářské studium na FIT VUT
- Martin u Jak v PHP nahradit zastaralé funkce ereg a eregi
archiv
- Prosinec 2018
- Listopad 2015
- Září 2015
- Březen 2015
- Květen 2014
- Duben 2014
- Prosinec 2013
- Listopad 2013
- Červenec 2013
- Červen 2013
- Duben 2013
- Březen 2013
- Únor 2013
- Leden 2013
- Prosinec 2012
- Listopad 2012
- Říjen 2012
- Září 2012
- Srpen 2012
- Červenec 2012
- Červen 2012
- Květen 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Srpen 2011
- Červen 2011
- Duben 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
Díky za vyčerpávající shrnutí. Já bohužel na FIT půjdu do Brna, protože jsem si nevšiml, že přihláška se musí podávat nejen elektronicky, ale i v tištěné podobě (WTF). Fakt jsem se tam tešil.
Nerozumím ti, jak to myslíš? Proč bohužel? Kam bys jinak šel? Neupsal ses? :-)
Ach, já sem chodím s tím, že píšeš o FIT ČVUT.
Kde se mám zahrabat? :D
Tyjo, to seš docela dobrej, když mám všude napsané FIT VUT. :-D Tak teď jsi aspon zjistil, že FIT je vlastně úplně super :-D
Měl jsem za to, že píšeš o ČVUT a teď už jsem jen četl „Čtvrtý semestr“, „FIT“. Ani nevím kde jsem k tomu přišel.
Jojo vesměs souhlasím. Tento semestr mi dal taky jednu cennou zkušenost: člověk se s těma projektama nesmí moc srát, akorát zbytečně patlá cenný čas – zbytečně. Proto jsem měl s termínama problém, byť jsem neměl Javu ale Cisco a Návrh služeb – ale byl spíše psychický než skutečný. Tento semestr člověku fakt ukáže, že potřebuje rozumný timemanagement jinak nedělá nic jiného než věci do školy.
Jinak souhlas, „soft skills“ předměty jsou nejlepší na FITu co jsem zatím absolvoval (měl jsem HKO – Komunikační dovednosti s Jirkou T.) . A taky hodlám chodit pokud bude čas :)
Co se všech FB a fituška rage týče: nechť jsou hloupí nadále hloupými, nemá cenu se nad tím pozastavovat a bít je taky nemůžeme ( i když rád bych :D)
Víš jak, some people need high five…in the face..with chair :-)
Dušan sliboval, že to na podzim bude mít všechno on, tak jsem zvědavý.
Super, vzdycky jsem chtel byt slavny, uz jsem i v tvem clanku :D
Ale uznavam ze IPK byl asi muj zivotni fail, na druhou stranu jsem mel o neco lepsi motivaci na zkousku a tak padla z prvniho.
Nicmene trosku nechapu co mas za problem s facebookem vs fituldou. Sam stale hlasas, ze zadani nejsou tezka, jen jsi se spatne pripravil. K cemu tedy predavat budoucim rocnikum „caste otazky“ ktere se pak studenti nauci a vyleti u statnic, protoze nevi co se naucili (presne tohle je mmj to co se pozaduje v IPP, muzes si precist skripta, ale dusledky a propojeni si musis vydedukovat sam)? Pokud se ucis vse, tak ti vetsinou vyplyne samo co je dulezite a co k cemu patri. Navic, pokud by jsi chodil na prednasky, tak se tam vzdy vypichne nejake tema, ktere je zcela standardni pro absolvovani predmetu. Osobne je mi tohle cele jedno, jestli je deni naseho rocniku na fitusce nebo na foru, oboji ma svoje pro a proti. ;)
Protože mě aspoň trochu zajímá, jak to vypadalo minule. Nebo když se řeší projekty, jestli tam náhodou nebyly podobné problémy jako mám já. Když teď navíc Roman Čampula zrušil svoji FIT sekci na webu, tak to budou mít ti pod náma ještě horší.
Ono je pekny kdyz do neceho kouknes a vis jak na to, nadruhou stranu, kdyz si to svoje reseni vymyslis sam, bez jakykoli napovedy, je to sakra cennejsi zkusenost.
Znam celkem dost lidi kteri navstevuji studentske stranky s projektam a vylozene to „lepi dohromady“. Nj, ale pak se nemuzou divit kdyz nemaji prakticke zkusenosti.
Slysel jsem ze nekdo mel pracovni pohovor do nejakeho it zamestnani a dali mu tam malej test, postavili pred nej konstrukci: „while(*a++=*b++);“ a mel jim popsat co to dela. Coz jaksi clovek, ktery nevymysli skolni projekt sam proste nezvladne a rekne neco jako ze tam je strednik, nebo ze tam neni porovnani…
To je to cemu verim ze da cloveku nejvic, kdyz si vsechno vymysli sam od zakladu.
Proto mi nevadi kdyz nemam predstavu o tom co mam delat, jen tak muzu udelat maximum a neco si z toho i odnest.
V tom případě nechápu, proč jsi sepsal a obhajoval návod(y). :-)
Je rozdil mezi navodem, a hotovym resenim, pokud ho nechapes, nevim co delas na vs :)
Zkopirovat casti kodu, co uz nekdy nekdo napsal je fajn, ale pokud nerozumis co to dela, nic ti takovy projekt neda. To co obsahoval muj navod, bylo ciste jen sepsano co by clovek jinak hledal. Pseudokod je ve sve podstate reseni, ale i tak ho musis prepsat. Nestaci CTRL+C a CTRL+V, coz je podle meho hlavni prinos navodu. Je totiz rozdil vedet jak funguje tvoje cast kodu, ale kdyz jsi ho nenapsal sam, nikdy jsi nevyzkousel nefungujici reseni, pres ktere se vetsinou pri programovani neceho noveho musis prokousat aby jsi nalezl to spravne. Dusledek je ten, ze kdyz pred tebe posadi prazdny editor a reknou pis, tak to proste nezvladnes.
Ja jsem prisel na fit a prvni democviko jsem se dozvedel co je kompilator. Kdybych si to vsechno poctive nevydrel, asi bych na fitu nevydrzel. Proto muzu obhajovat navody, a proklinat hotova reseni ;)
Já ti nevím, vzhledem ke kontrolám na plagiáty se obyčejné kopírování moc použít nedá. Mně ukázky toho, jak ten projekt vypadal dřív, pomohly. Ale jak říkám vždycky, ať si každý dělá podle sebe.
Předmět, kde člověka učí jak dělat dobré OO programy je podle mě IW5, škoda, že jsem na něj neměl v tomhle semestru víc času. Je to parádní předmět, určitě doporučuju pokud chceš předmět o OOP.
Díky za tip. Zaujal mě už dřív, tak už jsem si ho předtím registroval. O co tam přesněji jde?
Na přednáškách ukazuje úseky kódu a funkce Visual Studia, prostě takový tutoriály. Na cvikách si pak některý věci zkusíš na vlastní kůži. 2 projekty, jeden navazuje na druhej, ukládání zákazníků nejdřív do XML, potom do databáze. Dalo se to napsat prasácky (ostatně jako cokoliv), ale to by neměl být úkol těch projektů, jsou fakt easy, spíš jde o to, aby si člověk promyslel návrh té aplikace.
Jediný co mužu vytknout je že Visual Studio je děsnej program :D doporučuju instalaci na čistej systém do virtuálky.
Díky, tak jsem na to zvědavý. :-)
Nepochopil jsem ten poslední odstavec o IPK (hlavně úvod) – proč to tu takto zbytečně veřejně rozmazáváš? Vyžíváš se v rozpatlávání hoven? V tom smradu? Komu to prospěje? Nebo tím jenom ukazuješ – „já jsem lepší“?
Ad „dlouhá doba opravování“: Dle WISu jim to trvalo bez pěti dní celý měsíc. To mi přijde skutečně hodně dlouhá doba na tak malý projekt za čtyři body. A další důvod pro kritiku je nasnadě – druhý projekt v podstatě navazoval na první, takže by se jeho hodnocení dost hodilo před odevzdáním druhého projektu. Tak tomu bohužel nebylo.
Ad „špatně nastavení testy, já to mám dobře“: Opět, nulová zpětná vazba. Svědomitě jsem otestoval vše, co mě napadlo, přesto jsem utrpěl lehkou bodovou ztrátu a nevím za co, protože pouze přišly body, což edukativně odpovídá generátoru náhodných čísel v daném rozsahu. Netvrdím, že to mám 100% na 100 %, jsme jenom lidé, mohl jsem tam udělat drobnou chybu, kterou jsem neodhalil, nebo jsem něco úplně opomenul, ale bez výstupu testování můžu klidně tvrdit, že je chyba v testech, příp. se opravující uklepl při zadávání do WISu – nebylo by to poprvé. Prostě NEVÍM. Ty víš? Schrödingerova kočka.
Ad „kritika cvičení“: Cvičení copy & paste skutečně nejsou moc záživná a přínosná, je to jedna z věcí, kterou studenti obecně kritizují delší dobu. Bylo to sice lepší, než třeba ISS, krimpování kabelu mě bavilo, ale že by byly nějak extra přínosné, se říci nedá. Šlo by to lépe, ale na to není čas, resp. peníze (ze strany státu). Škoda.
Ano, z mého pohledu byl IPK asi nejslabším předmětem tohoto semestru. Nebyl nejhorším celkově, nebyl špatným, ale ostatní byly lepší. Jen bych rád podotknul, že NEpatřím mezi skupinu lidí, která vše háže na jistou osobu a vidí za ní původ všeho zla.
Jen jsem z tvého odstavce nabyl dojmu, že když to všichni kritizovali a ty na to tak poukazuješ, že tobě přišlo vše v nejlepším pořádku a všechno bylo skvělé. Dle mého názoru nebylo a není důvod se radikalizovat ať už na jednu, či na druhou stranu.
Měj se,
Tom S.
Tak hele, můj web – moje názory. ;) Ne že bych tady na tebe chtěl dělat machry, ale přece je moje věc, o čem tady píšu. Takže řeči o „hovnech“ prosím ne. ;)
Jinak máš určitě v řadě věcí pravdu, já chtěl poukázat spíš na to, že kolikrát už se kritizovaly úplné pitomosti. A jistě uznáš, že kritika na FB nic neřeší. (čest jednomu člověku, který se v reakci na jeden můj příspěvek rozhodl přidat se do SU FIT). Chápu, že když je někdo rozhorčený, tak se z toho potřebuje „vypovídat“, ale vždycky by měli lidé hledat chybu nejdřív u sebe. Určitě ale nechci celé IPK obhajovat, byla tam opravdu spousta věcí, která by se dala zlepšit.
IPK byl suverene nejhorsim predmetem tohoto semestru. Doba opravovani projektu, reklamace, zpetna vazba a vubec jejich obtiznost neporovnatelna, udaje na strankach zkreslene ( ani prvni projekt jsem nepsal 9 hodin a to mel byt cas vyhrazeny na vsechny ? ), reklamace semestralky zverejnene hodinu pred jejich konanim, zadani tretiho terminu, ktery pry mel byt prunikem temat, ktere jiz byli zmineny dalsi fail, zadne rozesazeni na zkousku a mohl bych pokracovat a pokracovat… pokud ti to prijde normalni, klobouk dolu .]
Zajímavé zhodnocení uplynulého semestru, víceméně s ním souhlasím, až na pár poznámek:
ad OOP: Já měl podobný pocit, ale pak jsem dospěl k názoru, že ke kvalitnímu OO návrhu se dopracuješ nejlíp vlastní praxí = samostudium + další a další řádky OO kódu, které napíšeš.
ad IPK: Tohohle předmětu je škoda. Bylo v něm spousta fajn nápadů (jako průběžné testy), zpracovaní ovšem mnohdy skřípalo, jak asi všichni víme. Je ale faktem, že ten hon na čarodějnice, který se vůči IPK rozpoutal, byl přinejmenším velmi odpudivou ukázkou idiocie v chování davu.
Výrazně však nesouhlasím s tím, že musím být elitní řečník, abych poznal, že opakování tří výplňových slov s kadencí kulometu je něco špatného a mohl za to dotyčného podrobit kritice.
ad softskills: Tady mám pocit opačný. Podle mě mnoho lidí sní o tom, kterak sebe sama pomocí soft skills prodají bez příslušných znalostí.
Závěrem se stokrát podepisuji pod větu nabádající k používání vlastní hlavy a úsudku. Sklon k masové hysterii, který se stabilně objevuje, je u vysokoškoláku poněkud zarážející.
Díky za reakci,
S tím OOP souhlasím, určitě se v tom postupně zlepšíš s praxí, ale ono v praxi se kolikrát docela prasí..
Máš taky pravdu v tom, že člověk nemusí být v něčem odborník, aby poznal, že to někdo dělá špatně. Nechápal jsem však, proč se vtipy na Ing. Rába pořád opakovaly. Dobře, když to napsal první člověk, tak to byla sranda. Když to pod jeho příspěvkem několik lidí zopakovalo, ok, ještě to beru. Ale že se to tam pak objevilo ještě několikrát, to mi přišlo zbytečné. Opravdu bych chtěl vidět přednes těch lidí, co se nejvíc smáli…
Samozřejmě, že soft skills samy o sobě nezaručí úspěch, musíš mít taky nějaké (pro náš případ), technické znalosti, nicméně pokud bys měl IQ 190 a nedokázal svou genialitu prodat, moc platné by ti to nebylo, pokud to v tobě neobjeví někdo jiný, kdo to prodá za tebe.
K tomu poslednímu – přijde mi, že to je Facebookem. Na Fitušce jsem podobné věci ani moc nezaznamenal, ale tím, jak se vytvořila Facebook komunita, tak se vytvořilo i několik „názorů“, které jsou „správné“. Ty jsou ještě utvrzovány „palci“ u komentářů. Dokud máš stejný názor nebo se neprojevuješ, je to ok, ale jakmile jsi příliš hlasitý a propaguješ něco jiného, je to trochu problém. Samozřejmě záleží taky na formě, určitě musím uznat, že ne vždy se vyjádřím slušně či korektně, což pak trochu kazí dojem. I proto poslední dobou už ani moc nepíšu a spíš to jen tak pozoruju. Věřím, že ti lidé sami o sobě jsou naprosto v pohodě, ale v „davu“ se opravdu někdy dost zajímavě mění. :-)
[...] moje půlsemestrálka a celý projekt asi bych neváhal tam jít. Podle zkušeností těch, co tam byly, se to určitě [...]