Barcamp Brno 2011

Akce se konala v prostorech Fakulty Informačních Technologií VUT (tedy „doma“) a neboť to mám z bytu asi minutu cesty, jednoznačně jsem se hodlal zúčastnit. Co to vlastně Barcamp je? Jedná se o setkání vývojářů, programátorů, designérů, grafiků a všemožných IT nadšenců, na programu bylo celkem 24 přednášek z různých oblastí informačních technologií a počítačové tvorby.

Opatrný rozjezd

Pořadatelé byli z organizačních důvodů nuceni omezit kapacitu účastníků, nutností tedy u této akce byla registrace, naštěstí jsem se v pohodě vešel do limitu 550 osob. Před zahájením Barcampu se u vchodu do budovy registrace kontrolovaly, ale se začátkem prvních přednášek tyto kontroly víceméně přestaly a dovnitř tak mohl prakticky každý. Až na jednu výjimku to místnosti kapacitně v pohodě zvládaly (aspoň co jsem viděl), takže nebyl problém s tím tam později přijít i bez registrace. V daný moment probíhalo vždy 5 souběžných přednášek o délce 45 minut, s tím, že z každé bude k dispozici záznam, takže odpadl problém se dvěmi zajímavými tématy, které probíhaly ve stejnou dobu. Akce začala s drobným zpožděním, ještě se dolaďovaly poslední technické a organizační záležitosti, ale nebylo to nic hrozného. Za FIT přednesla úvodní řeč docentka Kreslíková.

Creative room vede!

V prvním bloku přednášek mne nejvíce zaujalo téma „Čitelnost ve webdesignu“, za kterým stál webový designér a analytik Jan Řezáč. Právě zde došlo k onomu případu, kdy návštěvnost značně převyšovala kapacitu místnosti, takže byl zaplněný každý volný flek i na stojáka a někteří už se zřejmě ani nevešli. Při pohledu na složení obecenstva bylo vidět, že se nejedná o typické hardcore IT téma, nechci samozřejmě nijak škatulkovat, ale bylo to na „vzhledu“ lidí v místnosti prostě vidět (bez urážky :-D ). Přednáška se mi líbila, Honza má kvalitní mluvený projev a bylo vidět, že danému tématu opravdu rozumí. Probíraly se jednotlivé názory na to, jestli uživatelé na webu opravdu čtou, jak rychle si na vzhled stránky udělají názor, čeho je dobré se vyvarovat, aby byla stránka dobře čitelná a došlo i na krátkou diskuzi ohledně některých dotazů. Inspirativní přednáška, která naznačila, jakým směrem se v této oblasti ubírat a z čeho čerpat další znalosti. Několik Honzových tipů jsem aplikoval i na své stránky. :-)

Nevěřte médiím

Jako další téma jsem si vybral „Bulvarizace a gamifikace mediálního prostoru“. Popis zněl zajímavě, tušil jsem, že se nedozvím nic převratného, ale potvrdím si svůj názor na aktuální trendy v oblasti médií a zpravodajství. Téma zpracoval Pavel Nygrýn a Jan Boček. Možná jsem se příliš namlsal předchozí přednáškou, ale u této dvojice mi řečnické dovednosti přišly o něco slabší. Ne, že by pánové dělali něco vyloženě špatně, ale mluvili docela potichu a nemělo to tu správnou šťávu. Nicméně téma bylo poutavé, na začátek jsme se dozvěděli něco o vzniku prvních bulvárních plátků, podívali jsme se na prodejnost v ČR (Blesk 360 000, Hospodářské noviny: 41 000 !!!) a ukázalo se, že hlavním cílem většiny deníků není vzdělávat, ale vydělávat. Postupně jsme se propracovali až ke konstatování, že dnes není prioritou kvalitní obsah, ale především omáčka okolo. S tím souvisí také pojem gamifikace, který ve zkratce označuje převádění herních principů do internetového prostředí (odměny, odznaky, testy, kvízy…). Závěrečné vyznění přednášky bylo takové, že situace se stále zhoršuje a existuje už jen jakési „ghetto“ lidí, kteří se chtějí bavit na nějaké vyšší úrovní a zabývat se kvalitním zpracováním informací a zpravodajstvím. Jaký je váš názor? Skutečně lidé hloupnou a úroveň médií v ČR postupně klesá? Já osobně vidím největší nebezpečí ve skutečnosti, že deníky, které řada lidí považuje za seriózní a v podstatě jim bezmezně věří, dnes už také v menší či větší míře přebírají prvky bulvárních titulů a mají nad čtenáři velkou moc (např. idnes.cz).

Lunchtime

Další blok přednášek obsahoval mimo jiné i přednášku Davida Grudla, o které však nikdo ani před jejím zahájením nevěděl vůbec nic. Osobně pana Grudla téměř neznám, pouze vím, že stojí za frameworkem Nette a že se okolo něj nedávno točila nějaká kauza a to ve spojitosti s jinou přednáškou na FITu, kde došlo z jedné či druhé (obou?) strany k nějaké neserióznímu jednání. Usoudil jsem, že přednášku člověka, který se chce prezentovat tím, že bude dělat, že neví, o čem bude vlastně přednášet, si můžu odpustit a udělal jsem si delší pauzu na oběd. (nakonec prý přednášel o statistice a pravděpodobnosti)

Jak nepřijít o návštěvníka?

Po obědě jsem zamířil opět na webově orientovanou přednášku a to na „Navice != menu“, kterou měl na starosti Bob Marvan, seznamácký šéf přes uživatelské rozhraní a použitelnost (snad jsem to napsal správně). Kvalitní přednáška, která vysvětlovala obecné principy toho, jak udržet uživatele na svém webu a směrovat ho k cíli, kvůli kterém na web přišel. Bob přidal několik zkušeností a vyprávění ze Seznamu, opět následovala přínosná diskuze. I zde platilo, že přednáška celé téma jen zlehka nakousla a otevřela prostor pro další studium daného problému. Pro designéry a webové vývojáře jistě důležitá věc.

HTML 5 je tady!

V dalším bloku přednášek jsem si původně nemohl vybrat, ale nakonec zvítězila prezentace nové technologie HTML 5, o které se lidé na webu zmiňují stále častěji, ale ještě jsem se nedostal k tomu, abych se podíval, o co vlastně jde. Přednášel Štěpán Bechynský z Microsoftu,
který hned na začátku zaujal publikum rozdáváním prezervativů s motivem IE9 za správně odpovědi či připomínky. Samotná prezentace se zabývala novinkami v HTML 5 jako jsou nové tagy, které ještě lépe pomohou definovat strukturu dokumentu (header, nav, footer,…), podpora videa bez nutnosti mít flash player, možnost kreslit pomocí prvku canvas a například také práce s paralelními procesy v JS. Konečně jsem si tak udělal představu o tom, co to vlastně HTML 5 je a jak by se dalo využít. Masivnímu rozšíření této technologie však zřejmě zatím brání (ne)podpora starších prohlížečů. Jsem zvědavý na další vývoj.

Ještě malý postřeh – když jsem šel na přednášku o HTML 5, stihl jsem ještě kousek tématu o Nikolu Teslovi, o kterém hovořil Slavomír Růžička. Snažil se lidem přiblížit život tohoto slavného vynálezce, kterého má zřejmě skutečně v oblibě, protože vypadal, že vyprávění o něm opravdu prožívá a záverečný proslov v doprovodu podmanivé hudby byl epický. :-) Tato přednáška mohla být docela zajímavá.

One man show není sranda

V posledním bloku přednáška padla má volba na téma se zajímavým názvem a to „Proč dělám svou práci špatně“. Jan Martinek popisoval svou práci na one man projektu kari-vydaje.cz a uváděl chyby, kterých se během vývoje dopustil a kterých by se tak měli (nejen) programátoři a designéři při svých projektech vyvarovat. Opět nešlo o přednášku, která by přinášela nějaké převratné informace, ale Honza dokázal publikum zaujmout a několikrát se dočkal i potlesku za povedený vtip či hlášku. Na konci zodpověděl několik dotazů, které se týkaly projektu, mj. i mou otázku ohledně propagace a marketingu. Zmínil klasické sociální sítě, což už je dnes asi základ, ale nastínil také několik zajímavých možností, jako například slevy či dokonce přístupy zdarma a to za propagaci jeho služby. Údajně ho k tomu přivedla nabídka na Twitteru, kdy měl člověk možnost koupit knihu buď za 20$ nebo ji dostat zadarmo v případě, že o ni napíše na svůj profil. Zajímavá forma propagace, v „placené“ sféře se tady nabízí docela zajímavé možnosti.

Stálo to za to?

Určitě stálo. Asi nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že Barcamp vás nic nového nenaučí. Zámerně trochu přeháním, ale osobně si myslím, že není cílem Barcampu cpát návštěvníkům do hlavy tuny znalostí, nejedná se o klasické školní přednášky. Většina přednášejících dané téma pouze nakousla, nastínila základy a poskytla startovní čáru k dalšímu vývoji a vzdělání v té či oné oblasti. Každý tak měl možnost vybrat si zajímavá témata, něco se o nich dozvědět a doma si pak v klidu najít zdroje, které o nich pojednávají a začít se v něčem rozvíjet. Chtěl bych zdůraznit, že na mě Barcamp působil takovou tvořivou atmosférou, lidé, kteří přednášeli, byli znalci ve svém oboru a byli to lidé, kteří to v IT někam dotáhli. Pro nás „zelenáče“, kteří stojíme na začátku, to je inspirativní a dává nám to možnost nahlédnout „do kuchyně“ IT byznysu. Barcamp tedy hodnotím pozitivně a rozhodně budu rád za více takových akcí, které podle mne mají pro osobní a profesní rozvoj určitě význam. Mám teď chuť se do něčeho pustit, ale zatím chybí jak nápad, tak znalosti i zkušenosti. Barcamp byl také dobře připraven a organizován (až na některé drobnosti, jako cedulky napsané fixou ;)), každý registrovaný účastník se mohl zapojit do soutěže a každý také dostal tričko, zázemí naší fakulty se jistě líbilo i návštěvníkům zdaleka (až na židle, ty neFITaře docela zlobily). Za mě tedy určitě palec nahoru!

V zajetí Twitteru

Ještě bych se chtěl zmínit o jedné zajímavosti, která trochu skrytě provázela celou akci a to #barcampcz na Twitteru. Sám aktuálně používám mobil Nokia 7250 a smsku píšu zhruba tak 5x do týdne, takže jsem nepodlehl vábení smartphonů a nonstop konektivity k internetu. Lidé z IT byznysu a okolní nadšenci však zřejmě plují na zcela jiné vlně, protože během celého dne přibývali na Twitter příspěvky o Barcampu tempem několika desítek tweetů za hodinu, což mě docela překvapilo. Jakou má takový tweet informační hodnotu, když téměř okamžitě skončí v propadlišti internetových dějin? Co tím vlastně autoři zamýšlí? Většina příspěvků komentovala dění, případně aktuální téma přednášky, ale skutečně měli lidé v tu chvíli potřebu nebo čas to číst? Nikomu to samozřejmě neberu, ale já osobně tomu moc nerozumím a podobného T-šílenství se raději straním. :-)

Fotky zde.