Bakalářské studium na FIT VUT

Od získání Bc. na FITu uplynul necelý měsíc, emoce opadly (pokud vůbec nějaké byly) a tak nastal čas na shrnutí celých těch tří let, které k bakalářskému titulu vedly. Předem podotýkám, že jde o zcela subjektivní zhodnocení a může se najít spousta lidí s úplně jiným pohledem. Toliko pro případné hejtry, teď už se pojďme podívat na jednotlivé oblasti, kterým jsem se rozhodl věnovat.

Předměty

Pohled do studijního plánu toho nezasvěcenému člověku příliš neprozradí. Asi se dá říct, že opravdu zajímavé předměty lze spočítat na prstech jedné ruky. Totiž, abych to uvedl na pravou míru, většinu času na FITu se budete zabývat věcmi, které vás příliš nezajímají, resp. si nejste úplně jisti jejich přínosem a často si připadáte jako tenhle pes:

Studium na FITu má ovšem tu vlastnost, že i když řešíte něco ne-až-tolik-zajímavého, tak se přesto do problému ponoříte, probudí se ve vás ajťák „lovec“ a snažíte se tomu přijít na kloub. Což se ale nevylučuje s tím, že na to budete nadávat a rvát si vlasy. Osobně si myslím, že HW předmětů je na FITu docela dost a ve skutečnosti se vlastně téměř nepotkáte s „programovacími“ předměty. Byť se na FITu neustále programuje, je potřeba si uvědomit, že to není programovací fakulta. Prostřednictvím programování se spíše řeší problémy z jednotlivých vyučovaných oblastí, využijete tak například teoretické znalosti ze sítí či simulace (a přitom se jaksi mimochodem naučíte programovat).

Výše uvedené však neoznačuji jako vyloženě kladnou věc, studijnímu plánu by slušelo více předmětů zaměřených na programování. Výběr mezi seminářem C++ a Java je úsměvný a například C# je jenom jako nepovinný předmět, který přitom takřka ukázkově předvádí, jak by výuka programování mohla probíhat (praktická orientace předmětu, mluví se tam o reálných a použitelných věcech). Za zcela zásadní nedostatek pak považuji absenci OOP (tu trochu v IPP ani nehodlám zmiňovat), kde bych si představoval, že by se formou semináře (třeba konaného jednou za dva týdny) probíraly praktické ukázky, na kterých by byly vysvětleny dobré a špatné praktiky. OOP jsem použil pouze v semináři Java a výsledný výtvor byl dobrý leda tak ke spláchnutí do záchodu, zpětná vazba nulová – jak mám pro příště vědět, jestli jsem to udělal dobře nebo špatně?

Celkově se skladba předmětů snaží vyvolat dojem, že od nezbytných základů budete postupovat výše a výše a všechno se vám nakonec tak hezky propojí. Myšlenka je to pěkná, ale nedá se říct, že by dosáhla úplného naplnění. Nicméně nelze zpochybnit, že znalosti získané v předmětu X využijete v předmětu Y. Obecně se dá říct, že předměty vás nenaučí (a za 3 měsíce snad ani nemohou) příliš do hloubky, spíše vám poskytnou základ, se kterým se neztratíte a na kterém můžete dále stavět (navazujícím studiem, samostudiem, praxí).

Zajímavé předměty: IZP, IUS, IOS, IFJ, INM, IDS, IZU, IMS, ITU, IW5

Přednášky

Hodnocení přednášek bude…krátké. Jednoduše jsem na ně skoro vůbec nechodil. Nehodlám nikomu doporučovat stejný postup, je jen na vás, jak si studium zařídíte. Faktem je, že i přes mou absenci na přednáškách jsem u zkoušek neměl problémy. Existují jak záznamy, tak poměrně kvalitní studijní materiály. Na druhou stranu si ale myslím, že kdybych na přednášky chodil, mohl bych si z FITu odnést mnohem více. Takhle jsem se vždycky učil jenom podle toho, co jsem na zkoušce očekával a řadu věcí jsem poprvé potkal až u státnic. Což není úplně ideální. Je však také potřeba podotknout, že spousta přednášek je jednoduše nudná a nezajímavá, udržet pozornost 3 hodiny není žádná legrace. Tři hodiny přednášení by se často daly shrnout do několika (desítek) minut čtení. Sami si tedy musíte vybrat, jak budete trávit čas. Pokud se rozhodnete na přednášky nechodit, doporučuji získaný čas využít jinak než Facebookem, spánkem a hraním her. To už je lepší nudit se na přednášce (nebo uvedené věci dělat tam, což se často děje včetně toho spánku :-D )

Zajímavé přednášky (nikoliv nezbytně přínosné): ITO, IZP, IOS, IPR, IFJ, ISS, IMS, ISA, ITU

Studijní materiály

Jak už jsem zmínil v předchozím odstavci, studijní materiály na FITu jsou na docela dobré úrovni. Pominu-li záznamy, které jsou dostupné k většině předmětů (nemusí být nutně z aktuálního roku), existují většinou i použitelné slajdy, studijní opory a všemožná relevantní literatura včetně manuálových stránek a RFC. Občas se ale setkáte s totálními úlety jako je IAL (pseudopascal, ze kterého můžete dostat epileptický záchvat) nebo IIS (celkem 10 opor do tří různých předmětů – i don’t even). Jako studijní zdroj bych měl uvést také studentské fórum Fituška, které dnes bohužel už tolik nežije (o tom ještě bude řeč).

Projekty

Kdyby měl někdo zvenčí říct první slovo, které ho napadne ve spojení s FITem, na 99% to budou projekty. Jsou s fakultou neodmyslitelně spjaty a pravdou je, že skoro v každém předmětu se alespoň s jedním projektem potkáte. Někdy jich je v semestru více, někdy méně, vždy ale rozhodně platí, že je dobré projekty nepodcenit. Od spousty lidí uslyšíte nářky a stížnosti, jak je projektů a hodně a že se nedají stíhat a že se musí odevzdat X projektů v jednom týdnu a že se to prostě nedá a bůhví co ještě. Osobně jsem nikdy neměl problém s tím, že bych nestíhal a musel odevzdat nehotový projekt. Pokud na projektech začnete dělat dříve než týden před jejich odevzdáním (ideálně hned po zveřejnění zadání, alespoň nějaký základ), tak to jde docela v pohodě stíhat. A pokud půlku dne neprosedíte u Facebooku, tak si najdete čas i na koníčky a jiné volnočasové aktivity.

Během studia se potkáte také s několika skupinovými projekty. Jejich realita není tak hrozná, jako na obrázku níže, určitě ale platí, že je důležité si vybrat spolehlivé kolegy, ideálně takové, které znáte (a i tak se vždy najde nejslabší člen týmu, který zaostává). Lidí, kteří měli problémy kvůli neschopným kolegům, není málo.

Nyní něco málo k využití a smyslu projektů. Výše jsem napsal, že projekty slouží primárně k využití teoretických znalostí z přednášek v praxi. To na jednu stranu není špatné, na druhou stranu počítejte s tím, že některé projekty nejsou příliš zajímavé. Ale většinou ve vás alespoň malá jiskřička zájmu bude a projekt vám nedá spát, dokud jej nevyřešíte (ten pocit úspěchu je pak vždy skvělý :-D ). Hlavním problémem projektů je však jejich zpětná vazba. Přesněji řečeno, zpětná vazba prakticky vůbec neexistuje. Po odevzdání projektu vás čeká pouze bodové ohodnocení, výjimečně možná seznam testů, které neprošly, nic víc. Je mi jasné, že v tak velkém počtu studentů není lehké realizovat nějakou zpětnou vazbu, nicméně bych osobně ocenil nějaké zhodnocení projektu v pár větách (struktura kódu, špatné/dobré praktiky, upozornění na zvěrstva apod.). Možná bychom se pak v praxi nesetkávali s různými ukázkami pekelných zdrojáků.

Cvičení

Cvičeníčko, cvičení, zbystří vaše myšlení! No…to je jedno. Cvičení na FITu jsou většinou nepovinná, ale je dobré na ně chodit, protože se tam obvykle dají získat nějaké body za domácí úkoly nebo aktivitu. Není jich zas tolik a většinou si s nimi nějakým způsobem poradíte. V tomto ohledu byla největším bojem cvika z INM s doktorem Novákem.

Zkoušky

Všechny předměty (kromě IJA/ICP a ITU) jsou zakončeny zkouškou. Za celou dobu jsem zkoušku opakoval pouze dvakrát a to shodou okolností (?) ITO a navazující IPR. Zbytek jsem vždycky vybojoval alespoň na to E, byť to sem tam bylo s odřeným nosem. Dá se říct, že až na výjimky nás u zkoušek nečekalo žádné překvapení, i když pár se jich našlo (ITO, IPK, IIS). Zkoušky byly většinou více či méně podobné těm z minulých let, což svádělo k tomu naučit se pouze podle nich, ne vždy se to ale vyplatilo. Co se týče náročnosti, někomu na přípravu stačil večer, já jsem potřeboval tak dva dny, u náročnějších zkoušek spíše 4 dny (IOS, ISA, IMS).

Zkoušky mají písemnou fulltextovou podobu (jaká to musela být paráda, když byly všeschny testové!) a je dostatek času na jejich vypracování (tak akorát ho bylo pouze u IMS). Na body s výsledkem si většinou počkáte kolem týdne, čest těm, kteří to stihli rychleji. Přísnost hodnocení pak záleží na konkrétním opravujícím, máte možnost zajít si na reklamace, kde se občas dají získat nějaké body navíc, ale sám jsem této možnosti využil pouze jednou (abych měl B z IUS) a nedokážu říct, jaká je šance dostat přidáno.

Státnice

O státnicích jsem psal minule, takže se teď nebudu příliš rozepisovat. Státnice na FITu mají jediný přínos v tom, že vás donutí si všechno znovu zopakovat. Jinak je jejich podoba docela tristní a může se stát, že i když budete umět 99% věcí, tak vás komise vyhodí, protože se jí prostě nebude něco líbit. Na druhou stranu jsem kromě mého zkoušení navštívil tři další a ve všech případech se členové komise nesnažili nikoho potopit. Celková úspěšnost je tuším někde kolem 85%-90%.

Prostředí školy

Pokud se vám předchozí řádky zdály spíše negativní, zde je naopak místo pro obrovské plus. FIT je rozhodně nejhezčí fakultou, kterou jsem kdy viděl. Ať už prostředí bývalého kláštera nebo nová budova přes silnici, obě části jsou velice pěkné. V současné době se také staví další budova, která určitě neudělá ostudu. Oceňuji i to, že fakulta je plná různých stolečků a židlí. Součástí zázemí pro studenty je fakultní knihovna a centrum výpočetní techniky, což je budova plná počítačových učeben. Do CVT jsme se často chodili učit, dají se zde totiž využít tabule v učebnách. Přednáškové místnosti existují v různých velikostech a většina z nich je vybavena neoblíbenými otočnými židlemi, manipulace s nimi by se klidně mohla stát jedním ze státnicových předmětů (je to fakt věda :-D ). Kdybych měl jinak vyjmenovat všechny klady areálu fakulty, bylo by to na dlouho. Plusem je mj. i park, který se nachází hned za školou.

Spolužáci

O ajťácích koluje spousta posměšných vtipů a je pravda, že řada z nich by se hodila i na FIT. Stejně tak ale na fakultu chodí spousta normálních lidí, takže to není zase taková hrůza. Nakonec, po těch třech letech jsme všichni nějakým způsobem poznamenaní, jen to třeba na první pohled nejde vidět. :-) Každopádně je dobré si najít nějakou partu lidí, se kterou se člověk snáze probojuje studiem. My jsme se takto společně učili a pomáhali si při řešení projektů.

Ke stejnému účelu můžete využít i Fitušku a v dnešní době především Facebook. Mé bývalé spolužáky, kteří mě znají, následující řádky asi nepřekvapí. :-) Když jsem nastoupil do prváku, tak pro mne byla Fituška skvělým zdrojem informací z předchozích let a docela čile se tam řešily i projekty. S postupem času však bohužel vznikla i ročníková skupina na Faceboku a většina aktivity se přenesla tam. Marné byly výtky, že je to zcela nepřehledné a že to má nulový přínos pro další ročníky…Vyhrála lenost a pohodlí. Hodně lidí si zvyklo na rychlost odezvy na FB, což eskalovalo až do té míry, že někteří jedinci (a byli to hlavně pořád ti samí dokola) se úplně odnaučili samostatnosti a dříve, než se pokusili problém vygooglit, se vyptávali na Facebooku. Často jsem tak nevěděl, jestli se smát nebo brečet. Ze začátku jsem se proti takovým lidem pokusil bojovat, ale po čase mi došlo, že to nemá smysl a že z hloupých chytré neudělám (navíc jsem se tím sám stával hloupým). Celkově tu školní skupinu někteří brali až moc vážně a často se z vysokoškolských studentů stalo spíše stádo ovcí. Protože jsem starý punker, tak bych to tady mohl rozvádět donekonečna, uzavřu to písní kapely Iné Kafe „jednu radu ti dám, poraď si sám“. :-)

Výzkumné skupiny

Na FITu působí celá řada výzkumných skupin a většina z nich nabízí studentům možnost zapojit se do jejich činnosti, čehož vám důrazně doporučuji využít. Má to tři hlavní přínosy: vyděláte si nějakou tu korunu, něco se naučíte a získáte praxi do životopisu. Proto neváhejte a sami od sebe napište do vybrané skupiny, většinou pro vás nějakou práci najdou.

Náročnost

Nyní bych tedy měl rozseknout tu věčnou otázku o tom, zda je FIT těžká škola. Asi vás úplně nepotěším, protože moje odpověď zní „je i není“. Spousta lidí vyletí už po prvním semestru, stejně tak existuje řada lidí, kteří se neuvěřitelným způsobem dostali až k titulu. Tak jak to tedy je? Základním předpokladem pro studium na FITu je to, aby vás IT bavilo. Pokud rádi hrajete Call of Duty a umíte nainstalovat Windows, automaticky to neznamená, že FIT je fakulta pro vás. Pokud vás ale oblast IT zajímá a chcete se jí věnovat, pak vězte, že překonáte libovolnou překážku, kterou před vás FIT postaví. Vždycky se nějak hecnete, abyste problémový projekt či zkoušku udělali. Dle mého lidé vyletí jen proto, že nemají dostatečnou motivaci zvládnout ty nejtěžší předměty.

FIT je tak náročný, jak náročný si jej uděláte. Pokud začnete projekty řešit včas a nebudete se učit poslední den před zkouškou, pak byste neměli mít problém, i když nejste supertalenti. Já jsem si například často stěžoval, že nemám čas, protože řeším projekty atakdále, ale ruku na srdce, kolik dní jsem proflákal a kolik večerů strávil u filmu nebo hry? Obecně vám nejen do studia mohu poradit to, abyste si vždy dobře rozmysleli, která činnost vám v dané chvíli dá více – 2 hodiny sledování filmu a hraní hry nebo raději 2 hodiny u knihy či nějakých zajímavých článků z oboru? Volba je na vás. Myslete na to, kam se chcete dostat a jak k tomu můžete aktuálně přispět. Na druhou stranu ale nezapomínejte ani na koníčky a volný čas, protože bez toho se jinak zblázníte a budete méně produktivní, i když budete mít zdánlivě více času na práci.

This is the end (For you my friend)

Jak to celé shrnout? Předchozí řádky mohou působit negativně a někoho od studia snad i odradit. Je potřeba si však uvědomit, že kdybych psal o FI MUNI nebo FIT ČVUT, bylo by to nejspíše velmi podobné. Žádná fakulta totiž není a nemůže být dokonalá. FIT má své mouchy, ale rozhodně vás dokáže mnoho naučit a udělat z vás pravé ajťáky. I když budete vystresovaní, nadávat na projekty a na všechny akademiky, stejně někde uvnitř budete rádi, že jste FIT, protože tak nějak víte, že to k tomu prostě patří. IT je perspektivní a lukrativní oblast a jako taková není přístupná úplně každému. Kdo ale dokáže zatnout zuby a ponořit se do toho, bude ve výsledku odměněn nejen nadprůměrným platem.

Pokud vás tedy zajímá IT a chcete se mu věnovat, FIT není špatná volba. Ve výsledku stejně nakonec tolik nezáleží na fakultě, ale především na vás, na vaší iniciativě a přístupu ke studiu. Moje rada: buďte proaktivní, zkoušejte různé nové věci, neopomínejte samostudium a neodmítejte žádnou možnost získat praxi.

Tímto končí můj „seriál“ článků z FITu, přestupuji na obor SSME na FI MUNI, takže za půl roku zase přinesu úplně nové zkušenosti. Pokračujícím na FITu přeju hodně štěstí a především pevných nervů! :-)