Led
22

Třetí semestr na FIT VUT

By majlan  //  FIT VUT  //  Komentářů: 10

A je tu již třetí ohlédnutí za uplynulým čtvrtrokem na FITu. Pořád se mi to zdá jako chvíle, co tu jsem, ale ve skutečnosti právě skončil první poločas náročného zápasu. Pojďme se podívat na nějaké ty góly, povedené střely, ale i ostré zákroky a žluté karty. :-)

INM – Numerická matematika a pravděpodobnost

Poslední matematika bakalářského studia a vzhledem k zapsanému BAN4 také poslední předmět na FEKTu. Předchozí dva předměty tohoto typu mě nijak nezaujaly a tak jsem ani nevěděl, co si o INM myslet. Ještě před začátkem semestru jsem zachytil zvěsti o hrozivém dr. Novákovi, kterého je údajně lepší nemít na cvičení a ideálně ho ani nepotkat. Samozřejmě jsem patřil mezi ty vyvolené, boj o přežití mohl začít. Na na cvičeních se psaly krátké písemky, celkem 10 za 3 body, k zápočtu bylo potřeba bodů alespoň 10. Úvodní písemky byly skutečně očistec, abych to uvedl na pravou míru, písemky dr. Nováka nejsou těžké. Problém je, že se na ně nelze příliš dobře připravit. Není nutné se učit vzorce, není nutné se učit definice, není nutné se…učit? Motto pana doktora bylo „kouknu a vidím“, případně „tady se rozdělíte na dvě skupiny, na ty co ví a co neví.“ Většinou se jednalo o skutečně triviální záležitosti, nicméně cvičení bylo hned druhý den po přednášce a písemky se psaly hned na začátku, mnohdy jsme zadané příklady teprve pořádně probrali až posléze během cvičení. Zezačátku byly moje bodové zisky hodně slabé, bylo tedy nutné učinit nějaká opatření. Ta u mne konkrétně spočívala v tom, že jsem si každý čtvrtek musel přivstat a jet na FEKT dřív, abych se zeptal skupin předemnou, co se dá na písemce očekávat. Všem, co mi pomohli, dodatečně děkuji, nakonec jsem si odnesl 20 bodů. Zápočet myslím dostali skoro všichni, dodám, že ve skupinách dalších cvičících většina lidí získala 30 bodů.

Zkouška z INM byla první v pořadí a rozhodl jsem se ji dát za každou cenu na první pokus. Celé vánoční volno jsem tedy strávil nad učením a rozhodně toho nelituji. Numerika, ale především pravděpodobnost mě začaly docela bavit a vyzbrojen tvrdou školou dr. Nováka jsem se na zkoušku připravil skutečně dobře. Musím říct, na žádnou jinou zkoušku jsem toho neuměl tolik jako do INM. Zadání nebylo příliš těžké, několik příkladů bylo stejných či hodně podobných jako v minulých letech a neudělat dvě zbytečné chyby, mohlo to vyjít i na plný počet bodů a A. Má rada tedy zní: pokud budete počítat nelineární rovnici a budete si moci zvolit libovolnou metodu, nepřemýšlejte a berte půlení intervalu nebo regula falsi. Jsou to sice metody náročné na neustále zadávání nových hodnot do kalkulačky, není však potřeba nic ověřovat. Já si vybral Newtona a stálo mě to 10 bodů, protože jsem se zamotal do derivací.

Pro mne tedy rozhodně nejzajímavější a nejpřínosnější matika, která se sice s dr. Novákem stává poměrně náročnou, nicméně na druhou stranu mě jeho krátký proslov na posledním cvičení namotivoval k tomu, abych se na zkoušku opravdu dobře naučil, což mi tedy nakonec vyneslo 67D (není to mnoho, ale vysvětlení už je napsáno výše).

ISS – Signály a systémy

K tomuto předmětu asi jenom krátce. Velmi zajímavá oblast, která je zároveň těžce nepřístupná. http://www.superlectures.com/ tady se například můžete podívat na to, jak lze rozpoznávat řeč přednášejícího a generovat automatické titulky. Nicméně k tomu, abyste se něčemu takovému mohli věnovat, musíte pochopit mraky šílené teorie, která pro mne byla z úplně jiné planety. Připravte se na to, že sin, cos a exponenciály se budou muset stát vašimi nejlepšími kamarády. My jsme si bohužel příliš nerozuměli. Garantem a zároveň přednášejícím je docent Černocký, který si je zřejmě vědom náročnosti svého předmětu a proto se snaží látku podat co nejsrozumitelněji a s humorem. Za to mu nepochybně patří uznání, lidé jako on dodávají fakultě onu přátelskou atmosféru, o které jsem četl v nějakých školních prospektech či co to bylo.

Součástí předmětu jsou bodovaná cvičení, kde každých 14 dní přijdete a kopírujete nějaké arabské znaky do Matlabu. Nemusíte vynaložit příliš mnoho vlastní snahy, abyste získali 2 body, ostatně mně jako oběť bodům stačilo to dvouhodinové martyrium ve společnosti Fourierových transformací a Diracových impulsů. :-) Další body se dají získat za projekt, který opět není nijak náročný.

Můj přístup ke zkoušce asi není zrovna ukázkový a takový, ze kterého by si měl někdo vzít příklad, ale jinak to prostě nešlo. Na přednášky jsem nechodil, protože látka pro mne byla prostě nestravitelná a příprava na zkoušku spočívala v počítání starých semestrálek (této taktiky jsem se mimochodem postupem času zbavil, nezdá se mi ideální). Co říci k samotné písemce, něco jsem tam napsal a nečekal, že to vyjde. Vyšlo to nakonec na 6 příkladů ze 20, na minimum bylo potřeba 7. Chtěl jsem se na písemku jít aspoň podívat, ač jsem věděl, že tam žádné další body nemám. Nelze tedy ani popsat radost, když mi Ing. Materna řekl „kdepak, jdete na oprávněnou reklamaci, jeden příklad jsem vám opravil špatně.“ :-) To je všechno, nemám co dál dodat, ISS a já prostě nešlo moc dohromady, to je však problém mezi mnou a danou látkou, nic proti nikomu. :) 55E.

IFJ – Formální jazyky a překladače

Nepochybně TOP předmět celého 3. semestru. Vše se točí okolo skupinového projektu, letos bylo úkolem naprogramovat překladač jazyka IFJ11, který jest podmnožinou jazyka Lua. O projektu se nejspíš někdy rozepíšu ještě podrobněji, zatím tedy jen tolik, že tým jsme sestavili už před začátkem semestru, začali jsme na projektu pracovat už od 2. týdne a využili jsme možnosti pokusného odevzdání. To vše mělo výhodu v tom, že jsme nemuseli nic řešit na poslední chvíli a měli jsme dostatek času na odladění chyb a vytvoření několika rozšíření za bonusové body. Nicméně několik děr nám v kódu zřejmě zůstalo a tak jsme si nakonec každý odnesli 20 bodů, což byl maximální počet, s rozšířeními se však dalo získat až 25 bludišťáků. Součástí projektu byla také dokumentace, tam jsme měli skóre 4,3/5.

Půlsemestrálka i semestrálka byly docela podobné. Několik testových otázek s 0-n správnými možnostmi a pak několik fulltextových úkolů, na půlsemestrálce předvším definice, na zkoušce pak konstrukce LL tabulky, precedenční tabulky, KA a další. Celkové doporučení je naučit se důležité definice a umět sestrojit dané příklady. Zbytek otázek se týká všeho možného, takže se hodí mít nějaký celkový přehled o látce IFJ. Písemky pro mne nebyly těžké, z půlsemestrálky jsem získal 19/20, ze zkoušky 39/55, dohromady to dalo celkem příjemné 82B.

Ještě něco málo k organizaci předmětu. Pokud budete ve vedlejší skupině, určitě si nenechte alespoň jednou ujít přednášku profesora Meduny. Je to takové malé divadelní představení. :-) Látku dokáže velmi dobře vysvětlit a pokud se chcete do přednášky aktivně zapojit, posaďte se do předních řad. :-) Bohužel jsem kvůli projektům neměl na přednášky moc času a tak jsem jich příliš mnoho neviděl, ale je to trochu škoda. Nicméně pan Meduna není jediným „klenotem“ IFJ, tím je totiž celý pedagogický tým v čele s Ing. Křivkou. Bylo skutečně skvělé vidět z jejich strany upřímnou snahu vyjít vstříc studentům a snažit se jim s předmětem pomoci, součástí IFJ tak byla dobrovolná democvičení, která určitě mnoha lidem pomohla. Ačkoliv to všichni na fakultě dobře ví, napíšu to znova. IFJ je podle mne zářnou ukázkou toho, jak se to má dělat. Pokud by takto vypadal každý předmět, Komenského Schola Ludus by zřejmě došla k svému naplnění. (to samozřejmě neznamená, že bych tu nebyl spokojený, ale prostor k vylepšení je vždy)

INP – Návrh počítačových systémů

Nenechte se zmást, pod zajímavým názvem se maskuje další HW předmět. Ovšem pozor, tentokrát jsem byl mile překvapen a musím říci, že INP mě i docela bavilo. HW předměty na FITu mají poměrně logickou návaznost a tak jsme se tentokrát přehoupli na vyšší úroveň a látka se točila okolo procesorů a pamětí. Přednášky měli na starosti prof. Sekanina a doktor Bidlo, na přednášky druhého jmenovaného jsem neměl volno a pan garant mne zase bohužel nezaujal svým přednesem. Je to však jen k mé škodě, jak už jsem psal, látka byla docela zajímavá.

K INP patří také dva projekty v jazyce VHDL, v tom prvním je nutné naprogramovat FITkit tak, aby rozblikal LED displej do tvaru vašich iniciál, nic těžkého, jen si dejte pozor, abyste to neměli vzhůru nohama. Ve druhém projektu bylo cílem vytvořit procesor, který interpretuje jazyk Brainfuck. Bylo to o něco náročnější než první projekt, nicméně velkou nápovědou byl kód procesoru ze cvičení, který měl akorát jinou instrukční sadu. V podstatě jde o jeden velký konečný automat, který se dal implementovat různými způsoby, ten můj nakonec docela nabobtnal a určité instrukce měly i 11 stavů, což je dost. :-D U tohoto projektu bylo největším problémem jej rozchodit na FITkitu (sežeňte si verzi 2.0), v simulaci všechno vypadalo téměř pohádkově, ale ve FITkitu dělal kód docela show. Aspoň jsme během testování objevili místo na FITkitu, která píská. :-D Většina lidí lidí za projekty získala plný počet bodů nebo jen o pár bodíků míň.

Na půlsemestrálku jsem se začal učit už 4 dny dopředu a v té době jsem začal zjišťovat, že tentokrát ten HW není zase taková hrůza. Připadal jsem si docela dobře připravený, ale písemku jsem opět nějak nezvládl a i kvůli zbytečným chybám mě tak 11 bodů z 20 docela překvapilo, nečekal jsem tolik. Mohlo to být víc, kdybych zvládl tak primitivní věc jako je násobení dvou čísel Boothovým algoritmem…Před zkouškou jsem již tolik času neměl a tak jsem se učil jenom 2 dny, ale druhá půlka učiva už nebyla tak výživná jako první část a tak se to docela dalo. Na zkoušku jsem šel standardně připravený, bohužel mne však trochu zradilo zadání. Resp. zradilo polovinu z nás, protože nám tak nějak všeobecně přišlo, že skupina B měla jednodušší příklady než A. Později jsem však uznal, že v tom až takový rozdíl nebyl. Nicméně dva příklady na nakreslení obvodové realizace dekodéru Hammingova kódu a Mealyho automatu mne docela překvapily. Inu, neměl jsem páru, co bych tam měl asi tak napsat. :-D To mne tedy stálo 12 bodů, zbytek příkladů jsem měl víceméně dobře. Bylo z toho tedy 73C. Zkuste k INP přistoupit jinak než „omfg, zase HW“ a možná se vám to vyplatí.

IAL – Algoritmy

Tento předmět je tak trochu černý Petr. V tomto oboru již bylo všechno vymyšleno a asi není zrovna lehké na přednáškách vykládat o všemožných kusech kódu. Nevím, nemohu posoudit (ano, moje přednášková účast byla tentokrát docela chabá..), nicméně profesor Honzík je mezi studenty velmi dobře známý. Někteří mu nemohou přijít na jméno, jistě má však oblibu alespoň mezi dívčím osazenstvem FITu, neboť je organizátorem Letní školy pro dívky a právě jemu můžeme být vděční za dámy v našich řadách. :-)

V IAL na nás čekaly opět dva projekty, k nim není moc dodat, snad jen že se opakují již nevím kolik let a jedná se víceméně o znovuvynalezení kola, protože úkolem je doplnit kusy kódu tak, aby bylo možné provádět operace nad binárním stromem, zásobníkem či seznamem. Práce maximálně na jeden až dva dny, většina lidí si odnesla plný počet bodů.

Hodně emocí mezi studenty rozjitřila půlsemestrální písemka, protože se psala v pátek v 16:00, což řada lidí nesla dost nelibě. Pro mnohé byly posledním hřebíčkem do rakve zjevné chyby v zadání, díky kterým nedávalo občas příliš smysl a ani nevím jaká kouzla, se pak musela dít při opravování. Nicméně mně bylo přičarováno 12 bodů ze 14, což mi ani moc nevadilo. :-) Obsahem písemky bylo doplňování kódu, nějaké definice, diagramy signatur, nebylo to ani moc těžké.

Horší to bylo se zkouškou. Opora čítá celkem zhruba 190 stran textu užitečného textu a bez urážky je to také 190 stran potu a krve. Problémem není ani tak implementace algoritmů v pseudopascalu, jako především řada chyb, mnohdy chybějící příkazy, rozházené formátování kódu a jiné neduhy. Nicméně prof. Honzík od studentů přijímá e-maily s opravami, za které dokonce uděluje bonusové body, takže kdo chce, může se pustit do lovu chyb. Zpět k látce, IAL byla poslední zkouška a ukázalo se, že dostat do hlavy všechny algoritmy a principy nebude zrovna legrace. Nejlepším postupem je asi nesnažit se něco násilím pamatovat, ale spíš s tužkou v ruce projít všechny kódy a důkladně pochopit, jak který algoritmus funguje. Když zvládnete tohle, přichází na řadu učení definic, které ale nakonec nebylo až tak hrozné. Před písemkou jsem se moc dobře nevyspal a ráno mi nebylo zrovna růžově, nicméně kamarádi mne před zkouškou dostali do lepší nálady a mohlo se jít do posledního boje 3. semestru.

Zadání nakonec nebylo nijak těžké, bylo dokonce podobné tomu loňskému, nicméně některé otázky jsem nebyl schopný dát dohromady a dobrovolně jsem se vzdal několika bodů. Opět jsme měli doplnit či opravit některé kódy, napsat několik definic a také demonstrovat principy Heap soru a Shaker sortu. Tady se na chvíli zastavím, Shaker sort je v opoře popsán pouze slovně, není tam jeho implementace a tak má student jistou volnost v tom, jak tento algoritus pochopí. Ve zkratce, Shaker sort je možné implementovat jedním i dvěma cykly. No a na písemce byla otázka ve stylu „popište první 3 cykly Shaker sortu“. A teď babo raď. Já osobně zvolil dvoucyklový princip, ale většina lidí to měla variantou jednoho cyklu. Kde je pravda, se asi nedozvím, možná někdy prof. Honzíkovi napíšu e-mail ze zvědavosti. Z maxima 50 bodů jsem získal přesně polovinu, řekněme, že jsem očekával něco v rozmezí 25-30 bodů, takže to sedí. Dohromady jsem získal 67 bodů a udělal tak poslední zářez na pažbě.

Teď ještě něco málo k dvěma volitelným předmětům:

IPMA – Podnikový management

Nepovinný předmět na Fakultě podnikatelské, už ani nevím proč jsem si ho vybral, zřejmě zněl zajímavě a byla to jistá změna oproti technickým předmětům z FITu. IPMA sice nenabídlo takový pohled na podnikání, jako jsem si představoval, ale jinak to celkem ušlo. Nenaučil jsem se nic moc nového, na druhou stranu, ač se management zdá být věcí „běžně popsatelnou“, kolik z Vás opravdu ví, co vše obnáší? V tomto směru to tedy byl určitě přínos. Součástí hodnocení bylo několik různých úkolů, ale nebylo to nic psychicky ani časově náročného. Na přednášky jsem nechodil, protože se mi moc nehodilo dojíždět na FP. Velkým luxusem oproti FITu byla možnost předtermínu, takže jsem si svou prnví zkoušku odbyl už poslední týden semestru a bylo z toho rovnou A za 96 bodů. Jak jen mohl být můj studentský život krásný, kdybych šel na FP? :-)

BAN4 – Angličtina

Co říci k angličtině? Snad jen to, že během Bc. studia je nutno splnit nejvyšší úroveň a tou je právě BAN4. Dle rozřazovacího testu by se studenti měli rozdělit do různých úrovní, ale nic vám nebrání zapsat si BAN4 i když jste z testu měli 0 (aspoň myslím, že to tak funguje). Samotný průběh cvičení se nijak nelišil od angličtiny na ZŠ nebo SŠ, takže šlo jen o to nějak tam tu hodinku a půl týdně přetrpět, nakonec jsem asi 3x chyběl a nikdo to neřešil. Podmínkou ke splnění BAN4 je složení zápočtového testu, který už ani nevím co obsahoval, ale vím že jsem vzal papír, zakroužkoval odpovědi, otočil ho, zakroužkoval další odpovědi, znovu se podíval na otázky, u kterých jsem strávil víc než 5 sekund, něco tam zakroužkoval a šel domů. Nějaké ztráty jsem měl, ale zápočet jsem v pohodě dal. Samotná zkouška už pak byla v pohodě, nějaký poslech a práce s odborným textem. Opět jsem neměl všechno dobře a ve výsledném součtu to dalo 78C. Mohlo to být víc, ale na FITu se na body nijak moc nehraje a byl jsem rád, že mám tuhle věc z krku.

Jaký tedy byl 3. semestr jako celek? Samozřejmě se všechno točilo kolem projektu do IFJ, který nás naučil zase něco nového, bylo nutné spolupracovat v týmu a nedalo se moc pracovat „dopředu“. Proto doporučuji všechny ostatní projekty vyřizovat za chodu a řešit je ihned jak jsou zadány. A to nejen v tomto semestru, ale obecně, šetří to čas i nervy. Stejně tak jsem opustil dřívější taktiku učit se na zkoušky ze starých písemek, rozhodně je lepší projít si oporu, slajdy, záznamy,…později se to může hodit. Zkouškové pak ani nebylo extra hektické, ale bylo to zejména tím, že INM jsem se učil s předstihem, na ISS a IFJ toho nebylo moc co se učit, INP mne docela bavilo, nejnáročnější tak asi byla příprava na IAL.

Uteklo to jako voda a blíží se konec poločasové přestávky. Čeká nás asi nejtěžší semestr na FITu, neboť projektů bude mnoho a času málo. Po 3. semestrech na FITu mohu s klidným svědomím prohlásit, že své volby nelituji, možná je to jen můj pocit, ale FIT je oproti jiným školám přecejen o něco osobnější, je tam taková fajn atmosféra a není to tak anonymní jako ostatní fakulty, které mají mnohem víc studentů. A i když mě studium tady stojí mnohdy spoustu nervů a fyzických sil, jsem tu rád. :)

10 komentářů k “Třetí semestr na FIT VUT”

  • Díky, opět skvělé shrnutí dalšího semestru na FITu. Určitě se příští rok bude hodit, stejně jako se letos hodilo shrnutí semestru prvního.
    Jen ještě doplňující dotaz k IFJ – jak velké jsou týmy pro skupinový projekt? A rozdělení do týmů je čistě záležitostí studnetů, pokud jsem to ze článku dobře pochopil?

    VA:F [1.9.20_1166]
    +2 / -0
  • Vice ci mene musim souhlasit. Pekne cteni.

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • zavrac: teamy si voli studenti sami. Jeden team je 4-5 studentu. Pokud team nenajdes tak ti bude pridelen. A ted si nejsem jisty, ale 4 clenny team muze ziskat vic bodu nez 5 clenny.

    VA:F [1.9.20_1166]
    +1 / -0
  • IOv3: díky

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • +1 moc pěkný článek, vidím celý semestr dost podobně, i když můj subjektivní pohled na IFJ je trošku horší (nevyšel projekt a půlsemka -> nebyla ani zkouška… :-( )

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • ad Honzik a odvazne tvrzeni „jistě má však oblibu alespoň mezi dívčím osazenstvem FITu“: nema, i vetsina divek mu nemuze prijit na jmeno. Pokud tedy ty v tvem rocniku nejsou nejakou spesl vyjimkou. A letni skola pro divky rozhodne neni duvod, proc jsou na FITu i nake divky, i kdyz to papalasi radi takto prezentuji ;-)

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
  • ad Honzík ještě jednou: jsem jednou z těch, které absolvovaly Honzíkovu LŠ, a rozhodně nemůžu říct, že bych na FITu byla díky tomu… (spíš se divím, že jsem se nelekla a neutekla ;-) ) na jméno mu taky nemůžu přijít a podle rozhovorů s několika spolužačkami před zkouškou si myslím, že rozhodně žádnou výjimkou nejsme :-)

    Jinak pěkný článek, až na to tvrzení o Honzíkovi souhlasím :-)

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
    • Já to ani nemyslel moc vážně, byl to spíš takový vtípek :-)

      VN:F [1.9.20_1166]
      +0 / -0
  • Zdar, nevieš prosím poradiť, čo sa dá cca očakávať na IPMA? Z čoho si sa učil na skúšku a ako dlho ti to trvalo? Lebo mne ta látka príde celkom obsiahla 12×60 slidov je celkom dosť…

    VA:F [1.9.20_1166]
    +0 / -0
    • Přiznám se, že si to po tak dlouhé době už nepamatuju, ale pokud si dobře vzpomínám, tak ta zkouška se skládala z testu a nějaké fulltext otázky, kde bylo tuším popsat nějaký cyklus typu PDCA nebo tak něco…

      VN:F [1.9.20_1166]
      +0 / -0

Odpověď na majlan



Zajímá vás cokoliv o mobilních aplikacích? Uvažujete o spolupráci? Kontaktujte mne na seitler@reinto.cz

O mně

Jmenuji se Milan Seitler a jsem spoluzakladatelem společnosti Reinto s.r.o., ve které se věnujeme mobilním i webovým aplikacím a marketingu.

Zabývám se celým procesem tvorby mobilních a webových aplikací. Nejvíce se věnuji návrhu aplikace a UX/UI designu. Kladu velký důraz na jednoduchost a srozumitelnost uživatelského rozhraní.

Zajímám se o online i offline podnikání, fascinují mě úspěšní lidé, kteří se nebojí tvrdé práce. Mou hlavní motivací je konkurence, která mě vždy nutí jít do všeho naplno, protože nerad prohrávám.

Mám rád hudbu, knížky, sport a cestování.

milan@seitler.cz

Odkazy

Inzerujte zde!

Kupte si odkaz! PR 3, SR 2

Inzerujte zde!

Kupte si odkaz! PR 3, SR 2

Inzerujte zde!

Kupte si odkaz! PR 3, SR 2

Partner links